Kojenecké období: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
= Kojenecký věk (podle Vágnerové) =
+
'''<u>Vymezení období</u>'''
<div class="level1" style="margin: 0px; padding: 0px; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">
+
'''První rok života'''&nbsp;nepřesně označován jako kojenecký věk (většina dětí ale není kojena až do 1 roku). Velmi rychlý vývoj, proměna jedince vybaveného na počátku jen minimálními kompetencemi ('''kompetence=schopnost''') (mají spíše charakter vrozených dispozic k rozvoji urč. projevu) v dětskou osobnost, která je schopna základního osamostatnění. Na konci tohoto období dosáhne dítě základní orientace ve svém nejbližším prostředí a vytvoří si k němu určitý vztah
+
  
Projevují se indiv. rozdíly v chování, prožívání a celkovém vývojovém trendu
+
*od ukončení 6. týdne do 1. roku
 +
*komplex oživení -> první samostatné kroky a slova
 +
*mladší/starší kojenec (hranice asi 7. měsíc)
 +
*cca 7. měsíc – při odchodu rodiče pláč
 +
*'''Matějček''' – kolem 8. měsíce strach z&nbsp;cizích osob; je vhodné dítě postupně „otužovat“
 +
*'''Erikson''' - '''receptivní fáze, bazální důvěra ve svět'''
 +
*v&nbsp;1 roce průměrně 75 cm, 11 kg<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>pokud je dítě v&nbsp;kojeneckém období překrmované, má potom celoživotní sklon k&nbsp;nadváze</li>
 +
</ul></ul>
  
'''Charakter. osobnostní rysy jsou dány:'''
+
&nbsp;
  
1)'''dispozičními základy'''&nbsp;(aktivační úrovní, adaptibilitou – tj. schopností určitého typu učení; vegetativní stabilitou, intenzitou citových prožitků a rychlostí jejich změn, převažujícím laděním atd.
+
'''<u>Motorický vývoj</u>'''
  
2)'''ranou zkušeností'''&nbsp;– predeterminována vrozenými předpoklady dítěte, např. jeho reaktivitou. neklidné dítě vyvolá jiné rodičovské reakce než děti pasivní a apatické; záleží na osobnosti rodičů, jejich postoji a chování k dítěti.
+
*'''Arnold Gesell:''' zákonitosti kojenecké motoriky<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>'''principy vývojového směru '''
 +
**'''princip kefalokaudální''' - od hlavy k&nbsp;patě; začne ovládat nejdříve hlavičku (udrží ji), pak ovládání páteře, dolních končetin
 +
**'''princip proximodistální''' - od hrudníku směrem ven; napřed paže, pak hrubá motorika, jemná motorika
 +
**'''princip ulnoradiální''' (úchop) – &nbsp;od malíčků k&nbsp;palcům; v prvním čtvrtletí dítě uchopuje spíše na straně malíčkové, pak se to posunuje, pak nůžkový úchop a pak až použije i palec</li>
  
Kojenec je vybaven tak, aby byl schopen a motivován přijímat podněty z okolí. Toto období dle Eriksona:&nbsp;'''receptivní fáze.'''&nbsp;'''Receptivita=otevřenost okolnímu světu, jeho podnětům.'''&nbsp;Děti si vybírají jen některé podněty. Subjektivní obraz světa dítěte je spojen s různými cit. prožitky, které fungují jako primární autoregulační mechanismus (vrozenou zvídavost dítěte mohou tlumit nebo posilovat).
+
*'''princip střídavého proplétání flexorů a extenzorů'''
 +
*'''princip funkční asymetrie'''
 +
*'''princip individualizace (zrání)'''
 +
*'''princip autoregulace (biorytmus)'''
  
Je potřebné, aby převažovala pozitivní zkušenost. Mluví se o potřebě&nbsp;'''získat základní důvěru'''&nbsp;ke světu, event. o potřebě potvrzení základní naděje. Obecně to znamená schopnost obnovovat pozitivní vztah ke světu i po eventuální frustraci, která je v lidském životě zákonitá. Na základě zkušenosti se fixuje určitý bazální postoj, který je vyjádřen v oblasti očekávání a z něho vyplývajících strategií. Receptivita se mění z počáteční pasivní na úroveň aktivní selekce podnětů.
+
'''Vývoj po čtvrtletích (trimenonech) – A. Gesell'''
  
Význam pro receptivitu mají&nbsp;'''biolog. potřeby'''&nbsp;(Freud považoval ta nejpodstatnější oblast receptivity orální variantu). Ústa jsou v kojeneckém věku důležitá i pro kontakt s okolím (dítě tím poznává, zkoumá, tyto věci v ústech pak považuje za součást vlastní osoby; neochota pustit předmět je dána i pozdějším zráním uvolnění úchopu. Ke konci období bývá uchopování spojeno s rozmanitou manipulací; účast orální aktivity je méně častá.
+
*vleže naznak
 +
*posazování
 +
*sed
 +
*vývoj stoje
 +
*na bříšku
 +
*úchop
 +
*vokalizace
 +
*sociální vztahy
  
Primární potřeba stimulace souvisí&nbsp;'''s potřebami učení.'''&nbsp;Podněty fungují jako informace, jejichž zpracování se projeví i v oblasti učení. Významná je potřeba citové jistoty.
+
&nbsp;
  
'''<span class="u" style="text-decoration: underline;">Význam stimulace:</span>'''
+
'''<u>Sociální a citový vývoj kojence</u>'''
  
1)'''působí ve smyslu aktivace organismu'''&nbsp;(=stav bdělosti, připravenost k nějaké činnosti, jedna z podmínek učení).
+
*'''René Spitz''' – tři stádia vývoje vztahů:<ul style="list-style-type: circle;">
 
+
<li>'''preobjektální '''(do tří měsíců)</li>
2)'''je podmínkou rozvoje indiv. dispozic'''&nbsp;dítěte. Dítě přijímá podněty prostřednictvím smyslových orgánů, zpracovává je, získává zkušenost.
+
<li>'''stádium předběžného objektu''' (3 6/8 měs.)</li>
 
+
<li>'''stádium objektu''' (od 6/8. měs.) – separační úzkost, strach z&nbsp;cizích osob</li>
3)'''je základem kontaktu s prostředím''', ve kterém se dítě postupně orientuje a nabývá zkušenosti, že svět není ohrožující.
+
</ul><li>Další studie: '''M. Mahlerová, M. Ainsworthová'''</li>
 
+
<li>předpoklad socializace: interakce mezí dítětem a rodiči</li>
<span class="u" style="text-decoration: underline;">Pokud nejsou vlivy prostředí harmonizovány s indiv. potřebou, může dojít:</span>
+
<li>co dítě potřebuje? – stabilitu a kontinuitu ve vztazích -> pocit jistoty a bezpečí<ul style="list-style-type: circle;">
 
+
<li>'''Matějček: „''Co malé děti nejvíce potřebují“'''''</li>
a)&nbsp;'''k deprivaci'''&nbsp;– malá stimulace až strádání; vývoj se zpomaluje a deformuje
+
</ul></li>
 
+
b)&nbsp;'''přetěžování a vyčerpání'''&nbsp;stimulace nadměrná nebo nepřiměřená; vznikají&nbsp;'''obranné reakce'''&nbsp;dítěte (odmítání podnětů, později únikové tendence)
+
<ul style="/* insecure input */">
+
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''chaotická stimulace'''&nbsp;– dítěti se předvádí více hraček najednou, nepředvede se, co s hračkou dělat, nenechají dítě užít si hračku způsobem, jakým potřebuje. V soc. oblasti – typické střídání většího počtu osob v krátkodobém kontaktu</div></li>
+
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''stimulace zahrnující převahu manipulace jinou osobou'''&nbsp;– rodiče s hračkou před dítětem manipulují, ale nenechají je, aby si s ní samo dělalo, co chce. neustále je přerušují a nutí dělat, co sami považují za vhodné. Dítě je tak pouze pasivním příjemcem. V soc. oblasti – komunikace s dítětem, kdy dospělí mají převažující aktivitu, nečekají na reakci a ani ji nerespektují.</div></li>
+
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''stimulace s možností neřízené, spontánní aktivity'''&nbsp;– hračky jsou v dosahu dítěte libovolně dlouhou dobu, aby se jimi zabývalo, jak chce. V soc. oblasti – kontakt s lidmi, kteří reagují na jeho chování, ale sami komunikaci tak často nestimulují.</div></li>
+
 
</ul>
 
</ul>
 
<span class="u" style="text-decoration: underline;">Správná je:</span>
 
<ul style="/* insecure input */">
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''variabilní stimulace s možností vlastní aktivity'''&nbsp;– předvádění hračky, podporování jeho aktivity. V soc. oblasti - dospělí iniciují a rozvíjejí aktivní komunikaci; dítě je respektovaným partnerem. Význam má jistota časové a prostorové dostupnosti (hračka, člověk se nemají brzy ztrácet z dosahu dítěte, fixuje se pocit obtížné dosažitelnosti.</div></li>
 
</ul>
 
 
Když je podnětů příliš mnoho a jsou chaoticky prezentovány, posiluje se nejistota dítěte ve vztahu k možnosti poznat okolní svět. Obdobně se může fixovat pasivita a pocit malého významu vlastní aktivity. K posílení jistoty dítěte vede podpora rodičů.&nbsp;'''Typické rodičovské chování''': podporuje rozvoj poznávacích procesů a pomáhá mu pochopit základní souvislosti a vztahy. Je přizpůsobené vývojové úrovni kojence, tudíž pro něj srozumitelné. Zákl. znaky rodič. chování je zjednodušení a opakování jeho sekvencí; jde o neuvědomované způsoby chování dospělého vůči dítěti, které je pro jeho rozvoj velmi účinné. Tento způsob stimulace odpovídá potřebám dítěte a rozvíjí jeho kompetence. Dospělý člověk má vrozené předpoklady chovat se intuitivně právě takovým způsobem. Může ale dojít k rodičovskému selhání v oblasti kognitivní stimulace, která nemusí být jen projevem chybějícího citového vztahu (zatížení jinými problémy, nedostatek času).
 
</div><div class="secedit editbutton_section editbutton_1" style="margin: 0px; padding: 0px; float: right; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;"><form class="button btn_secedit" method="post" action="[http://psychology.inthemind.eu/doku.php http://psychology.inthemind.eu/doku.php]" style="border: none; margin: 0px; display: inline; padding: 0px;">&lt;input type="submit" value="Upravit" class="button" title="Kojenecký věk (podle Vágnerové)" style="font-family: inherit; font-size: 9.60000038146973px; font-style: inherit; font-variant: inherit; font-stretch: inherit; color: rgb(0, 43, 184); line-height: 1.333em; margin: 0px; vertical-align: middle; cursor: pointer; border: 0px none; padding: 0px; text-transform: lowercase; background-image: none; background-attachment: initial; background-size: initial; background-origin: initial; background-clip: initial; background-position: initial; background-repeat: initial;"&gt;&lt;/input&gt;&lt;/form&gt;</div>
 

Verze z 16. 5. 2015, 17:33

Vymezení období

  • od ukončení 6. týdne do 1. roku
  • komplex oživení -> první samostatné kroky a slova
  • mladší/starší kojenec (hranice asi 7. měsíc)
  • cca 7. měsíc – při odchodu rodiče pláč
  • Matějček – kolem 8. měsíce strach z cizích osob; je vhodné dítě postupně „otužovat“
  • Erikson - receptivní fáze, bazální důvěra ve svět
  • v 1 roce průměrně 75 cm, 11 kg
    • pokud je dítě v kojeneckém období překrmované, má potom celoživotní sklon k nadváze
    </ul>

     

    Motorický vývoj

    • Arnold Gesell: zákonitosti kojenecké motoriky
      • principy vývojového směru
          • princip kefalokaudální - od hlavy k patě; začne ovládat nejdříve hlavičku (udrží ji), pak ovládání páteře, dolních končetin
          • princip proximodistální - od hrudníku směrem ven; napřed paže, pak hrubá motorika, jemná motorika
          • princip ulnoradiální (úchop) –  od malíčků k palcům; v prvním čtvrtletí dítě uchopuje spíše na straně malíčkové, pak se to posunuje, pak nůžkový úchop a pak až použije i palec
        • princip střídavého proplétání flexorů a extenzorů
        • princip funkční asymetrie
        • princip individualizace (zrání)
        • princip autoregulace (biorytmus)
        Vývoj po čtvrtletích (trimenonech) – A. Gesell
        • vleže naznak
        • posazování
        • sed
        • vývoj stoje
        • na bříšku
        • úchop
        • vokalizace
        • sociální vztahy
          Sociální a citový vývoj kojence
        • René Spitz – tři stádia vývoje vztahů:
          • preobjektální (do tří měsíců)
          • stádium předběžného objektu (3 – 6/8 měs.)
          • stádium objektu (od 6/8. měs.) – separační úzkost, strach z cizích osob
        • Další studie: M. Mahlerová, M. Ainsworthová
        • předpoklad socializace: interakce mezí dítětem a rodiči
        • co dítě potřebuje? – stabilitu a kontinuitu ve vztazích -> pocit jistoty a bezpečí
          • Matějček: „Co malé děti nejvíce potřebují“