Nové koncepce: life-span a ekosystémové koncepce: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
= Novější teorie vývoje =
 
= Novější teorie vývoje =
<div class="level1" style="line-height: 20.7999992370605px;"><br/></div>
+
 
 
== Paul Baltes ==
 
== Paul Baltes ==
<div class="level2" style="line-height: 20.7999992370605px;">
+
<div style="line-height: 20.79px;" class="level2">
 
*narozen 1939; ředitel Center of Lifespan Psychology, Max Planck Institute fo Human Development, Berlin
 
*narozen 1939; ředitel Center of Lifespan Psychology, Max Planck Institute fo Human Development, Berlin
 
*působil na několika univerzitách v USA
 
*působil na několika univerzitách v USA
*přednesl&nbsp;'''lifespan psychlogy'''&nbsp;jako ucelenou koncepci
+
*<div style="background: rgb(238, 238, 238); padding: 5px 10px; border: 1px solid rgb(204, 204, 204);">přednesl&nbsp;'''lifespan psychlogy'''&nbsp;jako ucelenou koncepci<br/>'''lifecourse&nbsp;'''=&nbsp;'''lifespan'''; tento termín ale používají spíše sociologové</div>
 
+
*psychologické studie moudrosti (wisdom)
'''lifecourse&nbsp;'''=&nbsp;'''lifespan'''; tento termín ale používají spíše sociologové
+
 
+
psychologické studie moudrosti (wisdom)
+
 
+
 
*výzkum kognitivního stárnutí a plasticity mysli
 
*výzkum kognitivního stárnutí a plasticity mysli
 
*sociální scénáře stárnoucí společnosti
 
*sociální scénáře stárnoucí společnosti
 
</div>
 
</div>
 
== Lifespan psychology ==
 
== Lifespan psychology ==
<div class="level2" style="line-height: 20.7999992370605px;">
+
<div style="line-height: 20.79px;" class="level2">
 
*v celistvé formě publikována poprvé v 1987
 
*v celistvé formě publikována poprvé v 1987
 
*vývoj je&nbsp;'''celoživotní proces'''&nbsp;→ žádné období není významnější než období jiná (spousta lidí s tímto tvrzením ale nesouhlasí!)
 
*vývoj je&nbsp;'''celoživotní proces'''&nbsp;→ žádné období není významnější než období jiná (spousta lidí s tímto tvrzením ale nesouhlasí!)
Řádka 33: Řádka 29:
 
</div>
 
</div>
 
== Urie Bronfenbrenner ==
 
== Urie Bronfenbrenner ==
<div class="level2" style="line-height: 20.7999992370605px;">
+
<div style="line-height: 20.79px;" class="level2">
 
*narozen 1917 v Moskvě, od 6 let v USA
 
*narozen 1917 v Moskvě, od 6 let v USA
 
*zemřel v roce 2005
 
*zemřel v roce 2005
Řádka 43: Řádka 39:
 
</div>
 
</div>
 
== Ekosystémová teorie vývoje ==
 
== Ekosystémová teorie vývoje ==
<div class="level2" style="line-height: 20.7999992370605px;">
+
<div style="line-height: 20.79px;" class="level2">
 
*'''''„The ecology of human developmnet“'''''&nbsp;(1979)
 
*'''''„The ecology of human developmnet“'''''&nbsp;(1979)
 
*'''''„Ecology of the family as a context for human development“'''''&nbsp;(1986)
 
*'''''„Ecology of the family as a context for human development“'''''&nbsp;(1986)

Aktuální verze z 16. 5. 2015, 16:47

Novější teorie vývoje[editovat]

Paul Baltes[editovat]

  • narozen 1939; ředitel Center of Lifespan Psychology, Max Planck Institute fo Human Development, Berlin
  • působil na několika univerzitách v USA
  • přednesl lifespan psychlogy jako ucelenou koncepci
    lifecourse lifespan; tento termín ale používají spíše sociologové
  • psychologické studie moudrosti (wisdom)
  • výzkum kognitivního stárnutí a plasticity mysli
  • sociální scénáře stárnoucí společnosti

Lifespan psychology[editovat]

  • v celistvé formě publikována poprvé v 1987
  • vývoj je celoživotní proces → žádné období není významnější než období jiná (spousta lidí s tímto tvrzením ale nesouhlasí!)
  • vývoj je multidimenzionální
    • bio-psycho-sociálně-spirituální vývoj člověka → 4 dimenze vývoje
  • vývoj je multidirekcionální = jde mnoha směry
    • v některých složkách může vývoj narůstat a zároveň ubývat
      • např. starší lidé mají více životní zkušenosti, ale jsou méně obratní při řešení logických problémů
  • vývoj je plastický – schopnost změny
    • zkoumá se mimo jiné v souvislosti s psychickou odolností (resiliencí)
  • vývoj je kontextuální – je začleněn do nějakého kontextu, vliv historických, kulturních, sociálních jevů
    • vývoj jako výsledek interakce vývojových vlivů:
      • normativní věkově vázané vlivy – dají se očekávat, působí u všech; nástup do školy
      • normativní historicky vázané vlivy – jsou společné pro lidi stejné generace; nástup počítačů
      • nenormativní životní události – nepředvídatelné události, které se nestávají každému; mají značný dopad na život jedince; úmrtí rodičů v dětství, ztráta zaměstnání a nemožnost najít si novou práci; často s nimi souvisí posttraumatický stresový syndrom
  • vývoj by měl být multidisciplinárně studovaný – psychologie, sociologie, antropologie, lékařské vědy atp.

Urie Bronfenbrenner[editovat]

  • narozen 1917 v Moskvě, od 6 let v USA
  • zemřel v roce 2005
  • prof. of Human Development and Family Studies, Cornell University
  • ekosystémová teorie vývoje
  • aplikace teorie a výzkumu v praxi
  • mezinárodní komunikace vědců – mírové aktivity
    • inicioval výzkum v Americe, Číně a Rusku

Ekosystémová teorie vývoje[editovat]

  • „The ecology of human developmnet“ (1979)
  • „Ecology of the family as a context for human development“ (1986)
  • důsledný systémový přístup
  • „ekologický“ přístup – bere v úvahu komplexní vztahy ve složité struktuře systémových sítí
  • „development in context“ – vývoj se vždy odehrává v určitém kontextu
    • kritizoval laboratorní výzkumy → vývoj člověka by se měl zkoumat v přirozeném prostředí
  • vlastní aktivita člověka ve vývoji; je současně zdrojem, procesem i výsledkem vývoje
  • několik systémů, které na sebe působí při vývoji člověka
  • mikrosystém – vztahy, role a činnosti v primárních sociálních skupinách; škola, rodina,…
  • mezosystém- vztahy a působení mezi dvěma a více mikrosystémy
  • exosystém – prostředí, která nezahrnují jedince přímo, ale navzájem se s jedincem ovlivňují; dítě se tam nenachází přímo, ale má to na něj vliv; např. pracoviště rodičů – dítě se tam nevyskytuje, ale v případě nemoci dítěte se spolupracovníci začnou chovat jinak
  • makrosystém – celkové klima ve společnosti, ideologie, ekonomika, působení médií
  • chronosystém – změny v čase; do modelu přidáno jako poslední
  • vývojový potenciál prostředí
    • např. vývojový potenciál konkrétní rodiny je o tom, do jaké míry rodina dokáže dítě donutit, aby se rozvíjelo, vylepšovalo svůj talent atd.
  • vývojové trajektorie – životní dráha, po níž člověk v životě jde a začleňuje se do různých prostředí a aktivit, získává různé role
  • ekologická tranzice – přestup z jednoho prostředí do druhého
    • když člověk vstoupí do nového prostředí (např. dítě do nové školy), změní svou roli nebo mu nějaká role přibyde (stane se školákem, sourozencem, přítelkyní)
    • zisk nové pozice
    • sled ekologických tranzicí je výsledkem vývojových procesů (dítě dozraje pro školu → nastoupí do ni) nebo příčinou vývojových procesů (vstup do manželství)
  • vývojové efekty primárního prostředí (→ rodiny)
    • každá rodina má na dítě určité vlivy - poznáme je až tehdy, kdy dítě prostředí změní (např. nástup do mateřské školky)
  • vývojové dyády
    • např. matka-dítě – podle Bronf. fungování dyády závisí na vztazích se třetími osobami (→ s otcem)
      • dítě má právo na spokojenou a šťastnou matku → matka potřebuje nějakou sociální oporu, aby tu svou roli zvládala
      • absence otce při výchově dítěte
        • podle starší literatury jednoznačně působí negativně
        • dnes s otazníkem – spíše tam není žádný přímý vztah; nejde o absenci otce, ale o stres matky, která neměla adekvátní sociální oporu
  • transkontextuální dyáda
    • dyáda – dvojice lidí, kteří spolu přejdou z jednoho prostředí do druhého; podpůrné spojení mezi slabším a silnějším článkem
    • největší význam u lidí, kteří jsou slabší nebo nějakým způsobem znevýhodnění X u zdravých schopných lidí je jednodušší, když postupují sami
  • kvalitní komunikace mezi prostředími – např. mezi školou a rodinou
  • předmětem zkoumání lifespanové psychologie je život v jeho rozmanitosti a mnohoznačnosti
  • integrace psychologického a sociologického přístupu
  • pomáhající profese – znát nové teoretické a výzkumné poznatky, efektivněji optimalizovat vývoj člověka