Novorozenecké období: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „= Novorozenecké období (podle Vágnerové) = <div class="level1" style="margin: 0px; padding: 0px; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-siz…“)
 
Řádka 1: Řádka 1:
= Novorozenecké období (podle Vágnerové) =
+
*6 týdnů po narození, kdy se dítě přizpůsobuje změněným podmínkám<ul style="list-style-type: circle;">
<div class="level1" style="margin: 0px; padding: 0px; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px; line-height: 19.2000007629395px;">
+
<li>v&nbsp;některé literatuře je uváděno, že toto období trvá 1 nebo 2 měsíce</li>
Plod se rodí ve 38.-42. týdnu těhotenství, průměrná váha 3300-3400 g, měří v průměru 50 cm.
+
</ul><li>uspokojování potřeb není jednosměrné, i novorozenec uspokojuje psychické potřeby dospělých (potřeba dávat lásku, starat se o někoho)</li>
 +
<li>'''Pouthas V., Jouen F.: ''„Psychologie novorozence“'''''</li>
 +
<li>'''Dittrichová, Papoušek a kol.: ''„Chování dítěte raného věku a rodičovská péče“'''''</li>
 +
</ul>
  
Novorozenecké období trvá asi 1 měsíc. Je to doba adaptace, dítě se musí přizpůsobit podmínkám nového prostředí. Reaguje na základě reflexů a vrozených způsobů chování. Zároveň je geneticky disponován k poměrně dlouhodobému zrání a učení.
+
&nbsp;
  
'''<span class="u" style="text-decoration: underline;">Znaky chování:</span>'''
+
= '''Individuální biorytmus novorozence''' =
<ul style="line-height: 1.5em; list-style: square outside url(http://psychology.inthemind.eu/lib/tpl/vector/static/3rd/vector/bullet-icon.png); margin: 0.3em 0px 1em 1.5em; padding-right: 0px; padding-left: 0px;">
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''biorytmus'''&nbsp;- krátké časové úseky bdění, vyplněné aktivitou, spojenou s uspokojováním biolog. potřeb; později jej lze zaujmout stimulací, která má jiný smysl. Úroveň bdělosti je chabá, lze ji málo ovlivnit (změnou polohy)</div></li>
+
*individuální '''rytmus spánku''' (až 20 hodin) '''a''' '''bdění''' (nebo polobdění) – některé děti spí hodně, některé jsou dráždivější a spí špatně
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''reflexy dítěte:'''</div><ul style="line-height: 1.5em; list-style: square outside url(http://psychology.inthemind.eu/lib/tpl/vector/static/3rd/vector/bullet-icon.png); margin: 0px 0px 0px 1.5em; padding-right: 0px; padding-left: 0px;">
+
*dráždivější děti jsou pro své rodiče mnohem náročnější
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''reflexy sloužící k přežití'''&nbsp;– napomáhají primární orientaci a adaptaci, jsou základem dalšího vývoje (např. hledací a sací reflex)</div></li>
+
*'''kojení''' – jako sociální interakce, uspokojování biologických i citových potřeb (maminka si s&nbsp;dítětem povídá, mazlí se s&nbsp;ním apod.)<ul style="list-style-type: circle;">
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''reflexy, které nejsou pro prvotní adaptaci malého dítěte významné'''&nbsp;(byly užitečné v dřívějších fylogenetických fázích, jsou jejich pozůstatkem); v současnosti slouží jako kontrola normálního vývoje mozk. funkcí. Např. Moroův reflex udržování rovnováhy, uchopovací reflex, reflexní vybavení pohybů plavání, plazení, chůze.</div></li>
+
<li>v&nbsp;ústavech je toto mnohem horší – nemají dostatečnou pozornost, nejhorší to mají děti, které nejsou příliš hezké nebo mají nějakou vadu (ty bývají na okraji zájmu)</li>
 +
<li>z&nbsp;historie – byla velmi moderní '''umělá výživa''', '''prof. Švejcar''' vystupoval na různých seminářích a propagoval Sunar – takové krmení je hygienické, přesné (maminka ví, kolik dítě vypije)… ale zhruba o 30 let později provedl zcela opačnou kampaň, kdy říkal, že jedině kojení je správné</li>
 +
<li>dnes většina maminek kojí, je to móda – ale některé maminky kojit nechtějí, protože mají třeba obavy o postavu</li>
 +
<li>ani moc dlouhé kojení není dobré, protože kolem 2-3 let se začíná vyvíjet osobnost dítěte a tyto děti pak získávají pocit, že maminka je tady vždy k&nbsp;dispozici, aby utišila jejich potřeby (když mu pak maminka mléko odepře, dítě může být i agresivní)</li>
 +
</ul><li>'''MUDr. Damborská: ''„Co je nefyziologické v&nbsp;přístupu k&nbsp;dítěti nejútlejšího věku“''''' (1980)<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>primářka kojeneckého ústavu v&nbsp;Luhačovicích</li>
 +
<li>kritizovala praxi v&nbsp;porodnicích – jak jsou děti násilím buzeny, mají všechny děti stejné pauzy mezi buzením, jsou přikládány k&nbsp;prsu až po 6 hodinách po porodu, v&nbsp;noci místo kojení čajíčky; chybělo respektování individuálního biorytmu</li>
 
</ul></li>
 
</ul></li>
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''vrozené způsoby chování'''&nbsp;tendence vnímat své okolí, reagovat křikem, využití sacích pohybů různým způsobem; toto chování není jednoznačně vázáno na specifické podněty. Tyto zákl. aktivity mají i soc. význam – iniciují kontakt, udržují pozornost pečujících osob.</div></li>
+
<li>'''Baby Friendly nemocnice''' – udělení speciálního certifikátu; při hospitalizaci malého dítěte může být hospitalizována i maminka; jsou tam speciálně vyškolené sestry, které pomáhají mamince s&nbsp;kojením</li>
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''rozvoj závisí na vývojově a individuálně přiměřeném přísunu podnětů.'''&nbsp;Stimulace je podmínkou pro rozvoj potřeby orientace i smysluplného učení a potřebných zkušeností. I b oblasti stimulace je dítě závislé na okolí resp. na matce. Určité reakce dítěte posilují zájem dospělých, jiné je tlumí. jde o interakci.</div></li>
+
<li>'''Laktační liga při FTN''' od r. 1993 ([http://www.kojeni.cz/ www.kojeni.cz])</li>
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">Základem je'''&nbsp;zrakové vnímání'''&nbsp;– novorozenec vnímá objekt vzdálený 20-30 cm, který je aktuálně v jeho zorném poli. Dítě ještě neumí akomodovat, nemá diferencované centrum zrak. ostrosti od periferie zorného pole; dítě nedovede aktivně sledovat objekt, který ho zaujme. Očních pohybů je minimum. Schopnost vidění je získaná funkce – stimulace v počáteční senzitivní fázi vývoje má velký význam. Při nedostatku potřebných podnětů může být rozvoj zrakového vnímání omezen.</div></li>
+
<li>'''horká linka kojení''': 261&nbsp;082 424</li>
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">'''dítě má značný rozsah slyšení,'''&nbsp;rozliší vysoké tóny (tato schopnost se poději ztrácí). Zkušenosti jsou už z prenatálního života.</div></li>
+
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">dítě&nbsp;'''vnímá a rozlišuje''''''dotek, teplotu a změny polohy.'''&nbsp;Taktilně-kinestetická stimulace bývá spojena s prožitkem příjemnosti, počátek citového prožívání; doteky a změna polohy vyvolává různé reflexy (úchopový). Citlivost také na teplotu. Emočně nejvýznamnější kožní kontakt, většinou spojený se sociální stimulací a s vnímáním změny polohy a pohybu – podněty vedou děti k aktivitě a očekávání (které je výsledkem základního učení).</div></li>
+
 
</ul>
 
</ul>
  
Pro vnímání okolí i pro učení má význam&nbsp;'''primární projev koncentrace'''&nbsp;(je krátká, v řádu sekund). Dítě je schopno reagovat jen na velmi úzký rozsah podnětů; upoutají ho osobně významné či nějak nápadné smyslové podněty takové informace uchovává jako základ svého zkušenostního systému.
+
&nbsp;
 +
 
 +
= '''Základní potřeby novorozence''' =
 +
 
 +
*'''biologické''' – potřeba spánku, nasycení, tepla, čistoty, odstranění/zabránění bolesti
 +
*'''psychické''' – potřeba bezpečí, lásky, jistoty, stimulace (hlasová, pohybová, zraková), učení, smysluplného řádu
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
= '''Kondice novorozence''' =
 +
 
 +
*průměrná porodní hmotnost – 3300 – 3500g, délka 50 cm
 +
*'''Apgar skóre''' – 1, 5, 10 minut po porodu, 0-1-2 body; např. Apgar 10-10 (někdy se měří jen dvakrát)<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>podle '''Virginie Apgarové'''</li>
 +
<li>dělá se hned po porodu, aby se odlišily děti zcela zdravé od dětí vývojově rizikových</li>
 +
<li>hodnotí se srdeční akce, dýchání, svalový tonus (hypertonie X hypotonie), reflexy, prokrvení (barva kůže)&nbsp;</li>
 +
</ul></ul>
 +
 
 +
= '''Novorozenecké reflexy''' =
 +
 
 +
*opožděné reflexy signalizují nějaký problém -> poslat dítě k neurologovi
 +
*'''trvalé''' – dýchací, mrkací, pupilární, polykací, vyměšovací, kašlací…
 +
*'''dočasné''' – umožňují poporodní adaptaci dítěte, vyhasínají během prvních měsíců při zrání mozku<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>'''sací reflex''' (dítě saje cokoliv, co se mu dostane do úst) – vyhasíná ve 2-3 měsících</li>
 +
<li>'''hledací reflex''' – otáčí se, když se pošimrá na tvářičce (hledá něco k&nbsp;sání)</li>
 +
<li>'''Moroův (objímací) reflex''' – '''úleková reakce dítěte''' – prohne se dozadu do luku a pak se sbalí do vajíčka
 +
**při náhlém zvuku, při škubnutí s&nbsp;podložkou apod.
 +
**do 6 měsíců</li>
 +
 
 +
**'''chůzový reflex''' – když dítě držíme pod pažemi a dáme ho nad podložku, kmitá nožičkama jako by chodilo
 +
***do 3 – 4 měsíců
 +
**'''Babinského reflex''' – po bosém chodidle se přejede od paty pod prstíčky např. tužkou, dítě roztáhne prstíčky a sbalí
 +
***mizí až po 9. měsíci
 +
**'''uchopovací reflex''' – pokud dítěti dáme do dlaně např. prst, dítě se velmi pevně chytne
 +
***mizí po 3. měsíci
 +
**'''tonický šíjový reflex (šermířský reflex) '''
 +
***v&nbsp;bdělém stavu u zralých novorozenců
 +
***hlava k&nbsp;jedné straně, tam kde se dívá má nataženou (v extenzi) ruku a nohu a tam, kde se nedívá, ji má skrčenou (ve flexi)
 +
***je to způsobeno nezralostí mozkové kůry, nevyskytuje se u nezralých novorozenců
 +
**'''plavací reflex''' – dítě samovolně zadržuje dech, když je ve vodě
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
'''<u>Škála NBAS (Neonatal Behavioral Assessment Scale)</u>''''''– Berry Brazelton '''(prof. pediatrie a lidského vývoje, autor 26 knih; založil výzkumné centrum dětského vývoje v&nbsp;Bostonu)
 +
 
 +
*škála hodnocení chování novorozence; použitelná od 3 do 30 dnů a je pro dítě trochu stresující
 +
*důraz na tréninkové programy, prevenci, zdravý vývoj, služby pro rodiny s&nbsp;dětmi
 +
*zajímavá mezikulturní zjištění v&nbsp;NBAS (tělesné a neurologické reakce, emoční pohoda)<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>děti asijského původu a děti indiánské jsou celkově klidnější a komunikativnější</li>
 +
<li>děti černošské rasy jsou na tom lépe po stránce pohybové</li>
 +
<li>evropské děti jsou nejdráždivější</li>
 +
</ul><li>např. dítě spí a svítí se mu přes oči – zkoumá se reakce na zvukový podnět, reakce na probuzení, reakce na lidský hlas z&nbsp;různých stran při držení v&nbsp;náručí, jak fixuje lidský pohled…</li>
 +
<li>u dětí, které se narodí s&nbsp;určitým handicapem, Brazelton tvrdí, že pokud odborníci pomohou navázat rodičům kontakt s&nbsp;dítětem, rodiče to snáze přijmou – ukazuje na tom testu, že přestože má dítě nějaké postižení, je schopno se učit</li>
 +
</ul>
 +
 
 +
= &nbsp; =
 +
 
 +
= <u>'''Protosociální chování novorozence'''</u> =
 +
 
 +
= primární, nejzákladnější
 +
 
 +
*'''reakce na lidský hlas''' – novorozenec reaguje živěji na lidský hlas než na jiné zvuky
 +
*'''reakce na lidský obličej''' nebo jen masku lidského obličeje a jeho pozorné sledování
 +
*'''úchopový reflex''' je silnější, drží-li se ruky dospělého
 +
*'''plazivé reflexní pohyby''' – tatínek leží na zádech, na něj se dá miminko – dítě je živější než na nějaké neživé podložce
 +
*'''diferencovaný křik''' – rodiče velmi rychle rozliší, z&nbsp;jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová zabývá se křikem novorozenců)
 +
*'''schopnost sociálního učení''' – rozlišuje a integruje informace z&nbsp;okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
 +
*'''vyhledává příjemné podněty'''
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
= '''Interakce dospělého s&nbsp;novorozencem''' =
 +
 
 +
*'''synchronizace pozornosti a afektu '''<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>dospělý musí citlivě odhadnout, jestli dítě zrovna má zájem o kontakt nebo ne – nevnucujeme mu například hračku, když má hlad</li>
 +
</ul><li>význam '''volné sociální hry a mazlení, taktilního kontaktu''' (masáže kojenců)</li>
 +
<li>'''fixace pohledu z&nbsp;očí do očí''' – rodičům dělá dobře, když se na ně dítě dívá a směje, čekají na to</li>
 +
<li>'''přehánění v&nbsp;hovoru dospělého''' - vyšší hlas, pomalu, nápadnější mimika</li>
 +
<li>'''úzký repertoár výrazů''' – neustálé opakování, což umožňuje dítěti rozeznávat, co bude následovat, a poznávat osoby v&nbsp;kontaktu<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>stereotypní opakování -> dítě se učí</li>
 +
<li>časná asynchronie v&nbsp;kontaktu či nedostatek sociální interakce -> možné narušení psychického vývoje</li>
 +
</ul></li>
 +
</ul>
  
'''Učení'''je spojeno se základními smyslovými informacemi, které jsou za normálních okolností snadno dostupné a nevyžadují zvláštní úsilí. První zjevné projevy učení už ve 2.-5. dni života, souvisí se situací krmení. jsou schopné diferencovat několik málo nejznámějších podnětů v okolí, jsou schopné rozlišovat i mezi různými vlastními aktivitami, které se snaží koordinovat, aby dosáhly žádoucího výsledku – např. pozná matku po hlase, otáčí hlavičku ve směru tohoto signálu. Postupně se pod vlivem zkušenosti mění i vrozené reflexní mechanismy (např. rozdílné chování při sání z prsu a krmení z láhve).
+
&nbsp;
  
Učení v raném věku je typické tendencí integrovat získané zkušenosti. To znamená, že dítě spojuje různé smyslové informace s určitým objektem nebo situací, resp. s již existující zkušeností.
+
= '''První sociální úsměv''' =
  
Učení je aktivizováno v rámci soc. interakce, ta je možnostem a potřebám malého dítěte nejlépe přizpůsobena (např. vrozené dispozice rozeznat vlastní matku čichem, sluchem a zrakem). Po 45 hodinách se matka s dítětem poznají podle čichu (pokud jsou po porodu v těsné blízkosti), při krmení si vštípí obraz matky, ve 2 týdnech reagují na matčin hlas živěji než na jiné, ve 3 týdnech vyvíjejí námahu, aby se dostaly do polohy, z níž by matčin hlas slyšeli lépe.
+
*hranice mezi novorozeneckým a kojeneckým obdobím
 +
*objevuje se kolem 6. týdne, někdy už od 4 týdnů v&nbsp;rámci sociální hry, dívání z&nbsp;očí do očí
 +
*je součástí tzv. '''komplexu oživení při spatření „svého“ dospělého''' – kromě úsměvu se začne čile pohybovat
 +
*důležitost mateřské osoby, která se dítěti věnuje s&nbsp;nerozdělenou pozorností, s&nbsp;potěšením a empatií -> význam časné interakce pro zdárný psychický vývoj dítěte<u></u>
  
Matka je pro dítě významný objekt, dítě si pamatuje její hlas z prenatálního období, reaguje na něj. Když je položen bříškem na její tělo, kožní kontakt aktivizuje plazivé pohyby. V dyádě vztahu mezi matkou a dítětem hraje novorozenec významnou roli; jeho chování, pláč, grimasy a pohyby končetin vyvolávají specifické reakce, jejichž cílem je upoutat pozornost dospělých a zabezpečit uspokojení potřeb zcela závislého dítěte.
+
= '''Problémy novorozenců''' =
  
Rané zkušenosti vytvářejí dohromady smysluplný celek, který umožňuje základní orientaci ve světě a pochopení vlastní pozice v něm.
+
*'''neprospívající děti'''<ul style="list-style-type: circle;">
</div>
+
<li>'''„failure-to-thrive“ (FTT) '''– buď organické příčiny (30%), nebo bez nich (70%) – tam by mohl být původ v&nbsp;rodinné interakci (dysfunkce rodiny, skrytý syndrom CAN – dítě je vnitřně odmítané, i když se rodiče o něj navenek starají)</li>
 +
</ul><li>'''syndrom náhlého úmrtí – SIDS (sudden infant death syndrome) '''<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>2 děti z&nbsp;tisíce</li>
 +
<li>devastující pro psychiku rodičů</li>
 +
<li>příčinou je údajně nezralost mozkového kmene</li>
 +
<li>více ohrožení:
 +
*chlapci (3:2), nižší porodní hmotnost
 +
*Apgar skóre 7 a nižší, těžší novorozenecká žloutenka
 +
*nejčastěji listopad – březen, po lehkém nachlazení
 +
*děti krmené z&nbsp;lahve, děti kuřaček, děti spící na bříšku&nbsp;</li>
 +
</li>

Verze z 16. 5. 2015, 17:10

  • 6 týdnů po narození, kdy se dítě přizpůsobuje změněným podmínkám
    • v některé literatuře je uváděno, že toto období trvá 1 nebo 2 měsíce
  • uspokojování potřeb není jednosměrné, i novorozenec uspokojuje psychické potřeby dospělých (potřeba dávat lásku, starat se o někoho)
  • Pouthas V., Jouen F.: „Psychologie novorozence“
  • Dittrichová, Papoušek a kol.: „Chování dítěte raného věku a rodičovská péče“
  • </ul>

     

    Individuální biorytmus novorozence

    • individuální rytmus spánku (až 20 hodin) a bdění (nebo polobdění) – některé děti spí hodně, některé jsou dráždivější a spí špatně
    • dráždivější děti jsou pro své rodiče mnohem náročnější
    • kojení – jako sociální interakce, uspokojování biologických i citových potřeb (maminka si s dítětem povídá, mazlí se s ním apod.)
      • v ústavech je toto mnohem horší – nemají dostatečnou pozornost, nejhorší to mají děti, které nejsou příliš hezké nebo mají nějakou vadu (ty bývají na okraji zájmu)
      • z historie – byla velmi moderní umělá výživa, prof. Švejcar vystupoval na různých seminářích a propagoval Sunar – takové krmení je hygienické, přesné (maminka ví, kolik dítě vypije)… ale zhruba o 30 let později provedl zcela opačnou kampaň, kdy říkal, že jedině kojení je správné
      • dnes většina maminek kojí, je to móda – ale některé maminky kojit nechtějí, protože mají třeba obavy o postavu
      • ani moc dlouhé kojení není dobré, protože kolem 2-3 let se začíná vyvíjet osobnost dítěte a tyto děti pak získávají pocit, že maminka je tady vždy k dispozici, aby utišila jejich potřeby (když mu pak maminka mléko odepře, dítě může být i agresivní)
    • MUDr. Damborská: „Co je nefyziologické v přístupu k dítěti nejútlejšího věku“ (1980)
      • primářka kojeneckého ústavu v Luhačovicích
      • kritizovala praxi v porodnicích – jak jsou děti násilím buzeny, mají všechny děti stejné pauzy mezi buzením, jsou přikládány k prsu až po 6 hodinách po porodu, v noci místo kojení čajíčky; chybělo respektování individuálního biorytmu
    • Baby Friendly nemocnice – udělení speciálního certifikátu; při hospitalizaci malého dítěte může být hospitalizována i maminka; jsou tam speciálně vyškolené sestry, které pomáhají mamince s kojením
    • Laktační liga při FTN od r. 1993 (www.kojeni.cz)
    • horká linka kojení: 261 082 424
    • </ul>

       

      Základní potřeby novorozence

      • biologické – potřeba spánku, nasycení, tepla, čistoty, odstranění/zabránění bolesti
      • psychické – potřeba bezpečí, lásky, jistoty, stimulace (hlasová, pohybová, zraková), učení, smysluplného řádu

       

      Kondice novorozence

      • průměrná porodní hmotnost – 3300 – 3500g, délka 50 cm
      • Apgar skóre – 1, 5, 10 minut po porodu, 0-1-2 body; např. Apgar 10-10 (někdy se měří jen dvakrát)
        • podle Virginie Apgarové
        • dělá se hned po porodu, aby se odlišily děti zcela zdravé od dětí vývojově rizikových
        • hodnotí se srdeční akce, dýchání, svalový tonus (hypertonie X hypotonie), reflexy, prokrvení (barva kůže) 
        </ul>

        Novorozenecké reflexy

        • opožděné reflexy signalizují nějaký problém -> poslat dítě k neurologovi
        • trvalé – dýchací, mrkací, pupilární, polykací, vyměšovací, kašlací…
        • dočasné – umožňují poporodní adaptaci dítěte, vyhasínají během prvních měsíců při zrání mozku
          • sací reflex (dítě saje cokoliv, co se mu dostane do úst) – vyhasíná ve 2-3 měsících
          • hledací reflex – otáčí se, když se pošimrá na tvářičce (hledá něco k sání)
          • Moroův (objímací) reflexúleková reakce dítěte – prohne se dozadu do luku a pak se sbalí do vajíčka
              • při náhlém zvuku, při škubnutí s podložkou apod.
              • do 6 měsíců
              • chůzový reflex – když dítě držíme pod pažemi a dáme ho nad podložku, kmitá nožičkama jako by chodilo
                • do 3 – 4 měsíců
              • Babinského reflex – po bosém chodidle se přejede od paty pod prstíčky např. tužkou, dítě roztáhne prstíčky a sbalí
                • mizí až po 9. měsíci
              • uchopovací reflex – pokud dítěti dáme do dlaně např. prst, dítě se velmi pevně chytne
                • mizí po 3. měsíci
              • tonický šíjový reflex (šermířský reflex)
                • v bdělém stavu u zralých novorozenců
                • hlava k jedné straně, tam kde se dívá má nataženou (v extenzi) ruku a nohu a tam, kde se nedívá, ji má skrčenou (ve flexi)
                • je to způsobeno nezralostí mozkové kůry, nevyskytuje se u nezralých novorozenců
              • plavací reflex – dítě samovolně zadržuje dech, když je ve vodě
              'Škála NBAS (Neonatal Behavioral Assessment Scale)'– Berry Brazelton (prof. pediatrie a lidského vývoje, autor 26 knih; založil výzkumné centrum dětského vývoje v Bostonu)
            • škála hodnocení chování novorozence; použitelná od 3 do 30 dnů a je pro dítě trochu stresující
            • důraz na tréninkové programy, prevenci, zdravý vývoj, služby pro rodiny s dětmi
            • zajímavá mezikulturní zjištění v NBAS (tělesné a neurologické reakce, emoční pohoda)
              • děti asijského původu a děti indiánské jsou celkově klidnější a komunikativnější
              • děti černošské rasy jsou na tom lépe po stránce pohybové
              • evropské děti jsou nejdráždivější
            • např. dítě spí a svítí se mu přes oči – zkoumá se reakce na zvukový podnět, reakce na probuzení, reakce na lidský hlas z různých stran při držení v náručí, jak fixuje lidský pohled…
            • u dětí, které se narodí s určitým handicapem, Brazelton tvrdí, že pokud odborníci pomohou navázat rodičům kontakt s dítětem, rodiče to snáze přijmou – ukazuje na tom testu, že přestože má dítě nějaké postižení, je schopno se učit

             

            Protosociální chování novorozence

            = primární, nejzákladnější

            • reakce na lidský hlas – novorozenec reaguje živěji na lidský hlas než na jiné zvuky
            • reakce na lidský obličej nebo jen masku lidského obličeje a jeho pozorné sledování
            • úchopový reflex je silnější, drží-li se ruky dospělého
            • plazivé reflexní pohyby – tatínek leží na zádech, na něj se dá miminko – dítě je živější než na nějaké neživé podložce
            • diferencovaný křik – rodiče velmi rychle rozliší, z jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová – zabývá se křikem novorozenců)
            • schopnost sociálního učení – rozlišuje a integruje informace z okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
            • vyhledává příjemné podněty

             

            Interakce dospělého s novorozencem

            • synchronizace pozornosti a afektu
              • dospělý musí citlivě odhadnout, jestli dítě zrovna má zájem o kontakt nebo ne – nevnucujeme mu například hračku, když má hlad
            • význam volné sociální hry a mazlení, taktilního kontaktu (masáže kojenců)
            • fixace pohledu z očí do očí – rodičům dělá dobře, když se na ně dítě dívá a směje, čekají na to
            • přehánění v hovoru dospělého - vyšší hlas, pomalu, nápadnější mimika
            • úzký repertoár výrazů – neustálé opakování, což umožňuje dítěti rozeznávat, co bude následovat, a poznávat osoby v kontaktu
              • stereotypní opakování -> dítě se učí
              • časná asynchronie v kontaktu či nedostatek sociální interakce -> možné narušení psychického vývoje
            • </ul>

               

              První sociální úsměv

              • hranice mezi novorozeneckým a kojeneckým obdobím
              • objevuje se kolem 6. týdne, někdy už od 4 týdnů v rámci sociální hry, dívání z očí do očí
              • je součástí tzv. komplexu oživení při spatření „svého“ dospělého – kromě úsměvu se začne čile pohybovat
              • důležitost mateřské osoby, která se dítěti věnuje s nerozdělenou pozorností, s potěšením a empatií -> význam časné interakce pro zdárný psychický vývoj dítěte

              Problémy novorozenců

              • neprospívající děti
                • „failure-to-thrive“ (FTT) – buď organické příčiny (30%), nebo bez nich (70%) – tam by mohl být původ v rodinné interakci (dysfunkce rodiny, skrytý syndrom CAN – dítě je vnitřně odmítané, i když se rodiče o něj navenek starají)
              • syndrom náhlého úmrtí – SIDS (sudden infant death syndrome)
                • 2 děti z tisíce
                • devastující pro psychiku rodičů
                • příčinou je údajně nezralost mozkového kmene
                • více ohrožení:
                  • chlapci (3:2), nižší porodní hmotnost
                  • Apgar skóre 7 a nižší, těžší novorozenecká žloutenka
                  • nejčastěji listopad – březen, po lehkém nachlazení
                  • děti krmené z lahve, děti kuřaček, děti spící na bříšku