Novorozenecké období: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 1: Řádka 1:
=
+
 
  
 
= '''Úvod''' =
 
= '''Úvod''' =
Řádka 87: Řádka 87:
 
*'''diferencovaný křik''' – rodiče velmi rychle rozliší, z jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová – zabývá se křikem novorozenců)
 
*'''diferencovaný křik''' – rodiče velmi rychle rozliší, z jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová – zabývá se křikem novorozenců)
 
*'''schopnost sociálního učení''' – rozlišuje a integruje informace z okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
 
*'''schopnost sociálního učení''' – rozlišuje a integruje informace z okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
*'''vyhledává příjemné podněty '''
+
*'''vyhledává příjemné podněty&nbsp;<br/>'''
  
 
= '''Interakce dospělého s&nbsp;novorozencem''' =
 
= '''Interakce dospělého s&nbsp;novorozencem''' =

Aktuální verze z 16. 5. 2015, 17:29

 

Úvod[editovat]

  • 6 týdnů po narození, kdy se dítě přizpůsobuje změněným podmínkám
    • v některé literatuře je uváděno, že toto období trvá 1 nebo 2 měsíce
  • uspokojování potřeb není jednosměrné, i novorozenec uspokojuje psychické potřeby dospělých (potřeba dávat lásku, starat se o někoho)
  • Pouthas V., Jouen F.: „Psychologie novorozence“
  • Dittrichová, Papoušek a kol.: „Chování dítěte raného věku a rodičovská péče“ 

Individuální biorytmus novorozence[editovat]

  • individuální rytmus spánku (až 20 hodin) a bdění (nebo polobdění) – některé děti spí hodně, některé jsou dráždivější a spí špatně
  • dráždivější děti jsou pro své rodiče mnohem náročnější
  • kojení – jako sociální interakce, uspokojování biologických i citových potřeb (maminka si s dítětem povídá, mazlí se s ním apod.)
    • v ústavech je toto mnohem horší – nemají dostatečnou pozornost, nejhorší to mají děti, které nejsou příliš hezké nebo mají nějakou vadu (ty bývají na okraji zájmu)
    • z historie – byla velmi moderní umělá výživa, prof. Švejcar vystupoval na různých seminářích a propagoval Sunar – takové krmení je hygienické, přesné (maminka ví, kolik dítě vypije)… ale zhruba o 30 let později provedl zcela opačnou kampaň, kdy říkal, že jedině kojení je správné
    • dnes většina maminek kojí, je to móda – ale některé maminky kojit nechtějí, protože mají třeba obavy o postavu
    • ani moc dlouhé kojení není dobré, protože kolem 2-3 let se začíná vyvíjet osobnost dítěte a tyto děti pak získávají pocit, že maminka je tady vždy k dispozici, aby utišila jejich potřeby (když mu pak maminka mléko odepře, dítě může být i agresivní)
  • MUDr. Damborská: „Co je nefyziologické v přístupu k dítěti nejútlejšího věku“ (1980)
    • primářka kojeneckého ústavu v Luhačovicích
    • kritizovala praxi v porodnicích – jak jsou děti násilím buzeny, mají všechny děti stejné pauzy mezi buzením, jsou přikládány k prsu až po 6 hodinách po porodu, v noci místo kojení čajíčky; chybělo respektování individuálního biorytmu
  • Baby Friendly nemocnice – udělení speciálního certifikátu; při hospitalizaci malého dítěte může být hospitalizována i maminka; jsou tam speciálně vyškolené sestry, které pomáhají mamince s kojením
  • Laktační liga při FTN od r. 1993 (www.kojeni.cz)
  • horká linka kojení: 261 082 424

Základní potřeby novorozence[editovat]

  • biologické – potřeba spánku, nasycení, tepla, čistoty, odstranění/zabránění bolesti
  • psychické – potřeba bezpečí, lásky, jistoty, stimulace (hlasová, pohybová, zraková), učení, smysluplného řádu

 

Kondice novorozence[editovat]

  • průměrná porodní hmotnost – 3300 – 3500g, délka 50 cm
  • Apgar skóre – 1, 5, 10 minut po porodu, 0-1-2 body; např. Apgar 10-10 (někdy se měří jen dvakrát)
    • podle Virginie Apgarové
    • dělá se hned po porodu, aby se odlišily děti zcela zdravé od dětí vývojově rizikových
    • hodnotí se srdeční akce, dýchání, svalový tonus (hypertonie X hypotonie), reflexy, prokrvení (barva kůže) 

Novorozenecké reflexy[editovat]

  • opožděné reflexy signalizují nějaký problém -> poslat dítě k neurologovi
  • trvalé – dýchací, mrkací, pupilární, polykací, vyměšovací, kašlací…
  • dočasné – umožňují poporodní adaptaci dítěte, vyhasínají během prvních měsíců při zrání mozku
    • sací reflex (dítě saje cokoliv, co se mu dostane do úst) – vyhasíná ve 2-3 měsících
    • hledací reflex – otáčí se, když se pošimrá na tvářičce (hledá něco k sání)
    • Moroův (objímací) reflexúleková reakce dítěte – prohne se dozadu do luku a pak se sbalí do vajíčka
    • při náhlém zvuku, při škubnutí s podložkou apod.
    • do 6 měsíců
    • chůzový reflex – když dítě držíme pod pažemi a dáme ho nad podložku, kmitá nožičkama jako by chodilo
    • do 3 – 4 měsíců
      • Babinského reflex – po bosém chodidle se přejede od paty pod prstíčky např. tužkou, dítě roztáhne prstíčky a sbalí
        • mizí až po 9. měsíci
      • uchopovací reflex – pokud dítěti dáme do dlaně např. prst, dítě se velmi pevně chytne
        • mizí po 3. měsíci
      • tonický šíjový reflex (šermířský reflex)
        • v bdělém stavu u zralých novorozenců
        • hlava k jedné straně, tam kde se dívá má nataženou (v extenzi) ruku a nohu a tam, kde se nedívá, ji má skrčenou (ve flexi)
        • je to způsobeno nezralostí mozkové kůry, nevyskytuje se u nezralých novorozenců
      • plavací reflex – dítě samovolně zadržuje dech, když je ve vodě


Škála NBAS (Neonatal Behavioral Assessment Scale)[editovat]

Berry Brazelton (prof. pediatrie a lidského vývoje, autor 26 knih; založil výzkumné centrum dětského vývoje v Bostonu)

  • škála hodnocení chování novorozence; použitelná od 3 do 30 dnů a je pro dítě trochu stresující
  • důraz na tréninkové programy, prevenci, zdravý vývoj, služby pro rodiny s dětmi
  • zajímavá mezikulturní zjištění v NBAS (tělesné a neurologické reakce, emoční pohoda)
    • děti asijského původu a děti indiánské jsou celkově klidnější a komunikativnější
    • děti černošské rasy jsou na tom lépe po stránce pohybové
    • evropské děti jsou nejdráždivější
  • např. dítě spí a svítí se mu přes oči – zkoumá se reakce na zvukový podnět, reakce na probuzení, reakce na lidský hlas z různých stran při držení v náručí, jak fixuje lidský pohled…
  • u dětí, které se narodí s určitým handicapem, Brazelton tvrdí, že pokud odborníci pomohou navázat rodičům kontakt s dítětem, rodiče to snáze přijmou – ukazuje na tom testu, že přestože má dítě nějaké postižení, je schopno se učit

Protosociální chování novorozence[editovat]

= primární, nejzákladnější

  • reakce na lidský hlas – novorozenec reaguje živěji na lidský hlas než na jiné zvuky
  • reakce na lidský obličej nebo jen masku lidského obličeje a jeho pozorné sledování
  • úchopový reflex je silnější, drží-li se ruky dospělého
  • plazivé reflexní pohyby – tatínek leží na zádech, na něj se dá miminko – dítě je živější než na nějaké neživé podložce
  • diferencovaný křik – rodiče velmi rychle rozliší, z jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová – zabývá se křikem novorozenců)
  • schopnost sociálního učení – rozlišuje a integruje informace z okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
  • vyhledává příjemné podněty 

Interakce dospělého s novorozencem[editovat]

  • synchronizace pozornosti a afektu
    • dospělý musí citlivě odhadnout, jestli dítě zrovna má zájem o kontakt nebo ne – nevnucujeme mu například hračku, když má hlad
  • význam volné sociální hry a mazlení, taktilního kontaktu (masáže kojenců)
  • fixace pohledu z očí do očí – rodičům dělá dobře, když se na ně dítě dívá a směje, čekají na to
  • přehánění v hovoru dospělého - vyšší hlas, pomalu, nápadnější mimika
  • úzký repertoár výrazů – neustálé opakování, což umožňuje dítěti rozeznávat, co bude následovat, a poznávat osoby v kontaktu
    • stereotypní opakování -> dítě se učí
    • časná asynchronie v kontaktu či nedostatek sociální interakce -> možné narušení psychického vývoje 

První sociální úsměv[editovat]

  • hranice mezi novorozeneckým a kojeneckým obdobím
  • objevuje se kolem 6. týdne, někdy už od 4 týdnů v rámci sociální hry, dívání z očí do očí
  • je součástí tzv. komplexu oživení při spatření „svého“ dospělého – kromě úsměvu se začne čile pohybovat
  • důležitost mateřské osoby, která se dítěti věnuje s nerozdělenou pozorností, s potěšením a empatií -> význam časné interakce pro zdárný psychický vývoj dítěte

Problémy novorozenců[editovat]

  • neprospívající děti
    • „failure-to-thrive“ (FTT) – buď organické příčiny (30%), nebo bez nich (70%) – tam by mohl být původ v rodinné interakci (dysfunkce rodiny, skrytý syndrom CAN – dítě je vnitřně odmítané, i když se rodiče o něj navenek starají)
  • syndrom náhlého úmrtí – SIDS (sudden infant death syndrome)
    • 2 děti z tisíce
    • devastující pro psychiku rodičů
    • příčinou je údajně nezralost mozkového kmene
    • více ohrožení:
      • chlapci (3:2), nižší porodní hmotnost
      • Apgar skóre 7 a nižší, těžší novorozenecká žloutenka
      • nejčastěji listopad – březen, po lehkém nachlazení
      • děti krmené z lahve, děti kuřaček, děti spící na bříšku