Plasticita vývoje a resilience: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 19: Řádka 19:
 
****dneska se nemluví o kritických periodách, ale i tak víme, že existují jisté '''senzitivní periody''' (období zvýšeně citlivá; dítě je připraveno na to, aby se něco učilo; např. vývoj řeči – senzitivní perioda od roku a půl do dvou let)
 
****dneska se nemluví o kritických periodách, ale i tak víme, že existují jisté '''senzitivní periody''' (období zvýšeně citlivá; dítě je připraveno na to, aby se něco učilo; např. vývoj řeči – senzitivní perioda od roku a půl do dvou let)
  
'''Podpora myšlenky plasticity vývoje: Ann a Alan Clarkovi, GB'''
+
'''Podpora myšlenky plasticity vývoje: Ann a Alan Clarkeovi, GB'''
  
*díla Ann a Alana Clarkových:&nbsp;[[Plasticita_vývoje_a_resilience_Plasticita_vývoje_•_=_míra_modifikovatelnosti_vývoje,_možnost_změny_•_X_zakořeněný_názor_o_rozhodujících_prvních_letech_života_•_po_2._sv._v._dva_proudy:_o_psychoanalyticko-klinický:___John_Bowlby:_„Maternal_Care_and_Mental_Health“_(1951);_spolupráce_s_René_Spitzem__•_dojde-li_k_separaci_dítěte_od_matky_v_útlém_věku,_má_to_trvalé_následky_po_celý_život_•_separační_reakce_apod.;_trvalé_následky_•_metodologicky_nepřesné_•_Bowlby_nezkoumal,_co_předcházelo_separaci_od_matky__o_experimentální:___vliv_etologie__K._Lorenz_–_vtištění_housatům_•_existují_určité_kritické_periody,_kdy_se_dětem_do_jejich_psychiky_něco_vtiskne_(imprinting)__•_v_kritické_periodě_musí_dojít_k_nějakému_pokroku_či_naučení_se_něčeho,_jinak_je_tato_schopnost_ztracena_o_tvrdilo_se,_že_pokud_se_dítě_do_5_let_nenaučí_mluvit,_už_se_mu_to_nikdy_nepovede_–_není_to_pravda_•_dneska_se_nemluví_o_kritických_periodách,_ale_i_tak_víme,_že_existují_jisté_senzitivní_periody_(období_zvýšeně_citlivá;_dítě_je_připraveno_na_to,_aby_se_něco_učilo;_např._vývoj_řeči_–_senzitivní_perioda_od_roku_a_půl_do_dvou_let)_Podpora_myšlenky_plasticity_vývoje:_Ann_a_Alan_Clarkovi,_GB_•_díla_Ann_a_Alana_Clarkových:_o_„Early_experience_–_myth_and_evidence“_(1976)_o_„Early_experience_and_the_life_path“_(2000)_•_rozlišovat_formy_mateřské_deprivace_o_co_předcházelo_k_tomu,_že_se_dítě_ocitlo_bez_matky_(matka_nemá_zájem_X_matka_jde_na_operaci_a_o_dítě_se_nemá_kdo_postarat)_o_co_následuje_oddělení_dítěte_(+_je_oddělení_krátkodobé_či_dlouhodobé?)_•_dítě_není_pasivním_příjemcem_vlivů_o_např._pěkné_dítě_spíše_přivolá_zdravotní_sestru_X_ošklivé_a_uplakané_dítě_bude_mít_problém_s_péčí_o_něj_->_záleží_na_temperamentu_dítěte_i_na_předchozích_zkušenostech_•_pro_poznání_příčin_nutno_provést_změnu_o_např._vyšetřuji_dítě,_které_je_opožděné_ve_vývoji,_nemůžu_bez_důkladné_anamnézy_říct,_zda_je_mentálně_retardované__může_to_být_způsobeno_důsledkem_psychické_deprivace_(nezájem_rodičů_o_dítě_apod.)_o_dříve_často_docházelo_k_špatné_diagnostice_dětí_v_dětských_domovech_o_náprava_deprivace_je_možná_(X_retardace_není)__psychické_potřeby_dítěte_je_možné_uspokojovat_dodatečně__•_ne_kritické_periody,_ale_senzitivní_období_o_v_organogenezi_kritické_periody_ale_skutečně_jsou!_•_interakce_–_vzájemné_působení_vlivů_o_např._dítě,_které_se_narodí_s_viditelným_mentálním_postižením_(např._Downův_syndrom)_je_rizikové_především_proto,_že_u_rodičů_mohlo_dojít_ke_zklamání_(nečekali,_že_se_jim_narodí_postižené_dítě)_–_postižení_samotné_z_psychologického_hlediska_není_tolik_rizikové_->_vývoj_je_plastický_Resilience_•_individuální_psychická_odolnost,_nezdolnost_(opak:_vulnerabilita_–_zranitelnost)_o_to,_co_dítě_zažije_v_útlém_věku,_nemusí_mít_nutně_negativní_důsledky_•_70._léta_20._stol._•_tzv._sebenapravující_tendence;_později_děti_odolné_(resistentní)_vůči_stresu,_resilience_o_USA,_děti_z_rodin,_kde_rodiče_byli_alkoholici_->_na_ty_děti_to_ve_většině_případů_nemělo_takový_vliv,_jak_se_čekalo_•_A._Masternová,_M._Rutter;_E._Wernerová_(vývoj._psych.,_University_of_California)_•_Z._Matějček_a_Z._Dytrych:_„Riziko_a_resilience“_(1998)_–_článek_publikovaný_v_Československé_psychologii_•_J._Křivohlavý_–_např._knihy_„Psychologie_nemoci“_a_„Psychologie_zdraví“_o_resilience_v_kontextu_fyzického_i_psychického_zdraví_•_pojem_resilience_není_to_samo_jako_odolnost_o_zahrnuje_i_jakýsi_vývojový/růstový_potenciál_Definice_resilience_(Mastenová)_•_=_proces,_schopnost_i_výsledek_úspěšné_adaptace_člověka_na_vzdory_nepříznivým_či_ohrožujícím_podmínkám_o_nejedná_se_pouze_o_rys_osobnosti;_je_to_i_jakýsi_proces_o_je_evidentní_až_ve_chvíli,_kdy_na_člověka_působí_nějaká_zátěž_->_pokud_člověk_nikdy_žádnou_zátěž_nezažil,_není_možné_zjistit_míru_resilience_•_trojí_podoba:_o_dobré_výsledky_vývoje_navzdor_vysokému_riziku_o_zachovaná_kompetence_i_pod_trvalou_zátěží_o_zotavení_z_traumatu_a_následné_dobré_prospívání_•_výzkum_resilience_se_soustředí_na_protektivní_faktory_(ochranné,_protiklad_rizikových_faktorů)_•_resilience_je_širší_pojem_než_odolnost_o_odolnost:_rezistence_proti_destrukci,_schopnost_zachovat_si_integritu_při_zátěži_o_resilience_navíc_obsahuje:_složka_vlastního_pozitivního_rozvoje,_růstu,_utváření,_zrání,_vytváření_nových_dovedností_atd.__•_posttraumatický_růst_osobnosti_(psychologové_zabývající_se_pozitivní_psych.;_nové_téma)__Protektivní_faktory_•_tlumí_účinek_rizikových_ohrožujících_faktorů,_posilují_sebevědomí_a_„self-efficacy“_->_aktivita,_změna;_ALE_nutně_samy_o_sobě_nevedou_k_resilienci_•_jejich_účinek_je_zřetelný_pouze_u_„high-risk“_populace_•_u_dětí_dnes_studovány_velmi_často:_válečné_konflikty,_přírodní_katastrofy,_teroristické_útoky,_únosy,_dramatická_odloučení_od_rodiny_•_obecné_protektivní_faktory_platné_ve_všech_kulturách:_intenzivní_rodičovská_péče_(citový_vztah,_i_k_náhradním_osobám),_sebedůvěra,_vědomí_příslušnosti_ke_skupině,_víra,_inteligence_a_jiné_kompetence_dítěte__•_podle_věku_dítěte_o_útlý_věk_-_„easy“_temperament,_přizpůsobivé,_aktivní,_sociabilní,_zvladatelné_a_příjemné_děti__s_temperamentem_se_těžko_něco_udělá;_pokud_se_dítě_potřebuje_vybít,_doporučuje_se_mu_třeba_dát_kousek_papíru_k_roztrhání_apod.__o_předškolní_věk_–_samostatnost_i_schopnost_požádat_o_pomoc__je_možné_aktivně_ovlivnit_míru_jejich_resilience_(když_je_vedeme_k_tomu,_aby_byli_samostatní)__vhodné_děti_formou_hry_připravit_na_krizové_situace_(např._ztracení_se_v_obchodě)_o_školní_věk_a_dospívání_–_dovednosti_komunikovat,_schopnost_řešit_problémy,_koníček,_zdravé_sebevědomí,_kamarádský_vztah,_interní_místo_kontroly_(vědomí_vlastní_účinnosti_–_ví,_že_svůj_život_může_do_určité_míry_ovlivnit)__•_v_rodině_o_úzký_emocionální_vztah,_důvěra_a_bezpečí,_pečovatelské_chování,_duchovní_dimenze,_širší_sociální_podpůrná_síť_o_rozdíly_mezi_chlapci_a_dívkami!___resilientní_chlapci_–_dobrý_mužský_vzor_pro_identifikaci_-_maskulinní,_ale_zároveň_dokázal_vyjadřovat_city_•_do_dospívání_zranitelnější_(ještě_stále_lpí_na_mateřské_postavě),_resilientnější_až_ve_fázi_adolescence_(identifikace_s_vlastní_sexuální_rolí)__resilientní_dívky_–_vzor_pečující,_zvládá_svou_práci,_emancipovaná,_zaměstnaná_matka_(zvládala_práci_i_rodinu)_•_v_mladším_školním_věku_resilientnější,_v_dospívání_a_adolescenci_méně_Závěr:_•_největší_vliv_na_individuální_resilienci_má:_o_temperament_o_kompetence_(schopnosti_a_dovednosti)_o_sebehodnocení_•_je_možné_posilovat_resilienci_–_snížit_rizika,_zvyšovat_sebeúctu,_rozšiřovat_kompetence_a_zdroje_sociální_opory|'''''„Early experience – myth and evidence“''''']]<span style="line-height: 1.6;">(1976),&nbsp;'''''„Early experience and the life path“''''' (2000)</span>
+
*díla Ann a Alana Clarkeových:
 +
**'''''„Early experience – myth and evidence“&nbsp;'''''<span style="line-height: 1.6;">(1976)</span>
 +
**<span style="line-height: 1.6;">'''''„Early experience and the life path“''''' (2000)</span>
 
*rozlišovat '''formy mateřské deprivace'''
 
*rozlišovat '''formy mateřské deprivace'''
 
**co předcházelo k&nbsp;tomu, že se dítě ocitlo bez matky (matka nemá zájem X matka jde na operaci a o dítě se nemá kdo postarat)
 
**co předcházelo k&nbsp;tomu, že se dítě ocitlo bez matky (matka nemá zájem X matka jde na operaci a o dítě se nemá kdo postarat)

Verze z 12. 5. 2015, 23:03

1. Plasticita vývoje


  • = míra modifikovatelnosti vývoje, možnost změny
  • X zakořeněný názor o rozhodujících prvních letech života - po 2. sv. v. dva proudy:
    • psychoanalyticko-klinický:
      • John Bowlby: „Maternal Care and Mental Health“ (1951); spolupráce s René Spitzem
        • dojde-li k separaci dítěte od matky v útlém věku, má to trvalé následky po celý život
        • Bowlby nezkoumal, co předcházelo separaci od matky
        • metodologicky nepřesné
        • separační reakce apod.; trvalé následky
    • experimentální:
      • vliv etologie
      • K. Lorenz – vtištění housatům
        • existují určité kritické periody, kdy se dětem do jejich psychiky něco vtiskne (imprinting)
        • v kritické periodě musí dojít k nějakému pokroku či naučení se něčeho, jinak je tato schopnost ztracena
        • tvrdilo se, že pokud se dítě do 5 let nenaučí mluvit, už se mu to nikdy nepovede – není to pravda
        • dneska se nemluví o kritických periodách, ale i tak víme, že existují jisté senzitivní periody (období zvýšeně citlivá; dítě je připraveno na to, aby se něco učilo; např. vývoj řeči – senzitivní perioda od roku a půl do dvou let)

Podpora myšlenky plasticity vývoje: Ann a Alan Clarkeovi, GB

  • díla Ann a Alana Clarkeových:
    • „Early experience – myth and evidence“ (1976)
    • „Early experience and the life path“ (2000)
  • rozlišovat formy mateřské deprivace
    • co předcházelo k tomu, že se dítě ocitlo bez matky (matka nemá zájem X matka jde na operaci a o dítě se nemá kdo postarat)
    • co následuje oddělení dítěte (+ je oddělení krátkodobé či dlouhodobé?)
  • dítě není pasivním příjemcem vlivů
    • např. pěkné dítě spíše přivolá zdravotní sestru X ošklivé a uplakané dítě bude mít problém s péčí o něj -> záleží na temperamentu dítěte i na předchozích zkušenostech
  • pro poznání příčin nutno provést změnu
    • např. vyšetřuji dítě, které je opožděné ve vývoji, nemůžu bez důkladné anamnézy říct, zda je mentálně retardované - může to být způsobeno důsledkem psychické deprivace (nezájem rodičů o dítě apod.)
    • dříve často docházelo k špatné diagnostice dětí v dětských domovech
    • náprava deprivace je možná (X retardace není) - psychické potřeby dítěte je možné uspokojovat dodatečně
    • ne kritické periody, ale senzitivní období (ALE v organogenezi kritické periody skutečně jsou!)
  • interakce – vzájemné působení vlivů, např. dítě, které se narodí s viditelným mentálním postižením (např. Downův syndrom) je rizikové především proto, že u rodičů mohlo dojít ke zklamání (nečekali, že se jim narodí postižené dítě) – postižení samotné z psychologického hlediska není tolik rizikové

resumé: vývoj je plastický



2. Resilience

  • individuální psychická odolnost, nezdolnost (opak: vulnerabilita – zranitelnost) = to, co dítě zažije v útlém věku, nemusí mít nutně negativní důsledky
  • 70. léta 20. stol.
  • tzv. sebenapravující tendence; později děti odolné (resistentní) vůči stresu, resilience (př.: USA, děti z rodin, kde rodiče byli alkoholici -> na ty děti to ve většině případů nemělo takový vliv, jak se čekalo)
  • A. Masternová, M. Rutter; E. Wernerová (vývoj. psych., University of California)
  • Z. Matějček a Z. Dytrych: „Riziko a resilience“ (1998) – článek publikovaný v Československé psychologii
  • J. Křivohlavý – např. knihy „Psychologie nemoci“a „Psychologie zdraví“ - resilience v kontextu fyzického i psychického zdraví
  • pojem resilience není to samo jako odolnost, zahrnuje i jakýsi vývojový/růstový potenciál

Definice resilience (Mastenová)

  • = proces, schopnost i výsledek úspěšné adaptace člověka na vzdory nepříznivým či ohrožujícím podmínkám
    • nejedná se pouze o rys osobnosti; je to i jakýsi proces
    • je evidentní až ve chvíli, kdy na člověka působí nějaká zátěž -> pokud člověk nikdy žádnou zátěž nezažil, není možné zjistit míru resilience
  • trojí podoba:
    • dobré výsledky vývoje navzdor vysokému riziku
    • zachovaná kompetence i pod trvalou zátěží
    • zotavení z traumatu a následné dobré prospívání
  • výzkum resilience se soustředí na protektivní faktory (ochranné, protiklad rizikových faktorů)
  • resilience je širší pojem než odolnost
    • odolnost: rezistence proti destrukci, schopnost zachovat si integritu při zátěži
    • resilience navíc obsahuje: složka vlastního pozitivního rozvoje, růstu, utváření, zrání, vytváření nových dovedností atd.
  • posttraumatický růst osobnosti (psychologové zabývající se pozitivní psych.; nové téma)

Protektivní faktory

  • tlumí účinek rizikových ohrožujících faktorů, posilují sebevědomí a „self-efficacy“ -> aktivita, změna; ALE nutně samy o sobě nevedou k resilienci
  • jejich účinek je zřetelný pouze u „high-risk“ populace
  • u dětí dnes studovány velmi často: válečné konflikty, přírodní katastrofy, teroristické útoky, únosy, dramatická odloučení od rodiny
  • obecné protektivní faktory platné ve všech kulturách: intenzivní rodičovská péče (citový vztah, i k náhradním osobám), sebedůvěra, vědomí příslušnosti ke skupině, víra, inteligence a jiné kompetence dítěte
  • podle věku dítěte
    • útlý věk - „easy“ temperament, přizpůsobivé, aktivní, sociabilní, zvladatelné a příjemné děti
      • s temperamentem se těžko něco udělá; pokud se dítě potřebuje vybít, doporučuje se mu třeba dát kousek papíru k roztrhání apod.
    • předškolní věk – samostatnost i schopnost požádat o pomoc
      • je možné aktivně ovlivnit míru jejich resilience (když je vedeme k tomu, aby byli samostatní)
      • vhodné děti formou hry připravit na krizové situace (např. ztracení se v obchodě)
    • školní věk a dospívání – dovednosti komunikovat, schopnost řešit problémy, koníček, zdravé sebevědomí, kamarádský vztah, interní místo kontroly (vědomí vlastní účinnosti – ví, že svůj život může do určité míry ovlivnit)
  • v rodině
    • úzký emocionální vztah, důvěra a bezpečí, pečovatelské chování, duchovní dimenze, širší sociální podpůrná síť
    • rozdíly mezi chlapci a dívkami!
      • resilientní chlapci – dobrý mužský vzor pro identifikaci - maskulinní, ale zároveň dokázal vyjadřovat city
        • do dospívání zranitelnější (ještě stále lpí na mateřské postavě), resilientnější až ve fázi adolescence (identifikace s vlastní sexuální rolí)
      • resilientní dívky – vzor pečující, zvládá svou práci, emancipovaná, zaměstnaná matka (zvládala práci i rodinu)
        • v mladším školním věku resilientnější, v dospívání a adolescenci méně

Závěr:

  • největší vliv na individuální resilienci má:
    • temperament
    • kompetence (schopnosti a dovednosti)
    • sebehodnocení
  • je možné posilovat resilienci – snížit rizika, zvyšovat sebeúctu, rozšiřovat kompetence a zdroje sociální opory