Prenatální období a jeho význam pro další vývoj

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
  • zájem psychologů od 70. let 20. století
  • profesionální zájem rovněž genetici, embryologové, gynekologové, porodníci, neonatologové
  • staré názory na těhotenství: pasivní období, „čekání na dítě“, plod jako nevyvinutá, ne zcela lidská bytost
  • prenatálnímu období je dnes přikládán velký význam

Matějček, Langmeier: Počátky našeho duševního života (1986) – tato kniha není dodnes překonána v tom, že přinesla poznatky ve velmi kondenzované podobě, s fotografiemi apod.

 

Možnosti výzkumu[editovat]

  • dříve omezené z důvodů zdravotních a etických
  • při operativním odebrání plodu – mimoděložní těhotenství – život ohrožující, proto musí být operativně těhotenství ukončeno
  • pozorování nedonošených dětí
  • využití moderní techniky k registraci spontánních aktivit: nitroděložní fotografie (první Lennart Nilsson), ultrazvuk, kardiotokograf (záznam činnosti srdce plodu), fetální EEG (mozková aktivita)

 

Přehled fází prenatálního (antenatálního) vývoje[editovat]

  • 280 dní =  10 lunárních = 9 kalendářních měsíců = 40 týdnů
  • gestační věk – věk od početí

1. fáze blastémová, období ova: 1-2 týdny od oplodnění, hyperplastické období, dělení a množení buněk

2. fáze embrya – zárodku: do 8 týdnů, diferenciace základních tělesných orgánů (organogeneze)

3. fáze fetální – období plodu: od 8 týdnů do porodu, hypertrofické období

 

  • od dokončeného 6. měsíce (od 28. týdne) – možnost záchrany předčasně narozeného plodu (od 500g) – longitudinální výzkum ÚPMD-Praha, Podolí
  • u extrémně nevyzrálých dětí lékaři zvažují, zda dítě zachránit či ne (píše o tom MUDr. Lumír Kantor)

 

Organogeneze a noxa (teratogenní účinky)[editovat]

  • nebezpečí poškození embrya: vedlejší účinky léků (contergan 1959-62), infekční onemocnění, alkohol (FAS), nikotin a jiné drogy
  • lze odhadnout, ve kterém období došlo ke vzniku vad:
    • malformace očí – 3. – 7. týden
    • rozštěp rtů – 5. – 6. týden
    • těžké srdeční vady – kolem 5. týdne
    • srůsty prstů – 6. – 10. týden
    • jiné malformace končetin – 4. – 7. týden
  • mozek má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního i fetálního vývoje -> může být poškozen kdykoliv od druhého týdne
  • FAS (Fetální alkoholový syndrom)
    • objevil Johns (USA)
    • v ČR R. Tichá – KÚ Olomouc
    • typické znaky v obličeji, mentální retardace, vnitřní orgánové poškození – srdce, ledviny
    • 1 ze 750 narozených dětí (USA)
    • FAE (Fetal Alkohol Efekt) – lehčí poškození než FAS
  • nikotin – riziko předčasného porodu vyšší až 2 - 4x, nízká porodní hmotnost, hypotrofické (malinké) děti
  • marihuana – růstová retardace plodu (jinak zatím nebyly prokázány žádné dramatické následky užívání)
  • tvrdé drogy obecně
    • novorozenecký abstinenční syndrom (třes, zvýšený svalový tonus, vysoko postavený hlas při křiku)
    • 3 – 7x častější předčasný porod, nízká porodní hmotnost, nezralost, zvýšená dráždivost, problémy s krmením, spánkem, zahlenění, pocení
  • heroin – mentální retardace, mikrocefalie (malá hlavička), epileptický syndrom
  • kokain – malformace, neurologické problémy
  • </ul>

     

    Nové výzkumné poznatky – University of Leicester[editovat]

    • dřívější předpoklad: porodní asfyxie (přidušení) je hlavní příčinou neurologického postižení (DMO – dětská mozková obrna)
      • ale u narozených v termínu jen 8 – 10% případů DMO souvisí s asfyxií
    • většina neurol. postižení je zapříčiněna komplikacemi dlouho před porodem – při vývoji plodu
    • </ul>

       

      Nový obor – prenatální psychologie[editovat]

      • plod je aktivní, reaguje na své prostředí, komunikuje s ním
      • G. H. Graber, 1971 Vídeň - založena společnost pro prenatální psychologii
      • Thomas Verny, 1983 Toronto – 1. mezinárodní kongres (kniha „Skrytý život nenarozeného dítěte“,1981)
      • P. Fedor Freybergh (Švéd) – „Encounter with the unborn“
      • Journal of Prental and Perinatal Psychology and Health

      Závěr[editovat]

      Co víme[editovat]

      • psychický stav matky -> základy psychiky dítěte (biochemická cesta) – úzkost, stres, kladné emoce
      • rodičovské postoje se utvářejí už od dětství, jsou ovlivněné tím, s jakým partnerem žena přivádí dítě na svět, připravenost na dítě (dítě plánované, chtěné, nechtěné)

      Dytrych, Matějček, Schüller: „Nechtěné děti“ (1975)

      O čem spekulujeme[editovat]

      • prostřednictvím změněných stavů vědomí se při věkové regresi můžeme dostat až do doby prenatální (hypnóza, holotropní dýchání, psychedelické drogy)
      • psychopatologické stavy dospělých mají souvislost s obtížemi při porodu (klaustrofobie, agorafobie)

      E. RheinWaldová: „Rodičovství není pro každého“ (1993)