Prenatální období a jeho význam pro další vývoj: Porovnání verzí

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „<span style="font-family: inherit; font-size: 20px; color: inherit; background-color: inherit;">'''Prenatální období '''''(dle Vágnerové)''</span…“)
 
 
Řádka 1: Řádka 1:
<span style="font-family: inherit; font-size: 20px; color: inherit; background-color: inherit;">'''Prenatální období&nbsp;'''''(dle Vágnerové)''</span>
+
*zájem psychologů od 70. let 20. století
 +
*profesionální zájem rovněž genetici, embryologové, gynekologové, porodníci, neonatologové
 +
*staré názory na těhotenství: pasivní období, „čekání na dítě“, plod jako nevyvinutá, ne zcela lidská bytost
 +
*prenatálnímu období je dnes přikládán velký význam
  
Trvá 9 kalendář. měsíců (nebo 10 lunárních po 28 dnech) od oplození vajíčka po narození dítěte. Vytvářejí se všechny orgánové systémy, jde teda především o biol. vývoj. Objevují se u první psych. reakce, plod je schopen s matkou určitým způsobem komunikovat, dovede se chovat různým způsobem na různé podněty. Je schopno jednoduchého učení, získává první zkušenosti.
+
'''Matějček, Langmeier: ''Počátky našeho duševního života''''' (1986) – tato kniha není dodnes překonána v&nbsp;tom, že přinesla poznatky ve velmi kondenzované podobě, s&nbsp;fotografiemi apod.
  
3 fáze prenatálního období:
+
&nbsp;
  
1)&nbsp;'''fáze oplodnění'''&nbsp;- uhnízdění blastocysty a vytvoření 3 zárodečných listů, které trvá asi 3 týdny. Již koncem 3. týdne vzniká nervová trubice (základ nerv. systému).
+
= '''Možnosti výzkumu''' =
  
2)&nbsp;'''embryonální období'''&nbsp;- vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy. Trvá od 4. do 12. týdne. Intenzivní růst, citlivost na působení teratogenních faktorů, které mohou být příčinou závažných vývojových vad.
+
*dříve omezené z&nbsp;důvodů zdravotních a etických
 +
*při operativním odebrání plodu – mimoděložní těhotenství – život ohrožující, proto musí být operativně těhotenství ukončeno
 +
*pozorování nedonošených dětí
 +
*využití moderní techniky k&nbsp;registraci spontánních aktivit: '''nitroděložní fotografie''' (první '''Lennart Nilsson'''), '''ultrazvuk''', '''kardiotokograf''' (záznam činnosti srdce plodu), '''fetální EEG''' (mozková aktivita)
  
3)&nbsp;'''fetální období'''&nbsp;- charakteristické dokončováním vývoje orgánových systémů, z nichž některé již začínají fungovat. Od 12. týdne do narození.
+
&nbsp;
  
Zvýšená citlivost na působení různých faktorů - nejen plod, ale i matka (inntenz. reakce na stres, virus chřipky apod.)
+
= '''Přehled fází prenatálního (antenatálního) vývoje''' =
  
V prenat. období se vytvářejí všechny potřebné předpoklady pro bud. samost. život plodu. Po celou dobu se rozvíjí mozek plodu, je v tomto období vnímavý ke všem toxickým vlivům.
+
*280 dní =&nbsp; 10 lunárních = 9 kalendářních měsíců = 40 týdnů
<ul style="line-height: 19.2000007629395px; list-style: square outside url(http://psychology.inthemind.eu/lib/tpl/vector/static/3rd/vector/bullet-icon.png); margin: 0.3em 0px 1em 1.5em; padding-right: 0px; padding-left: 0px; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px;">
+
*'''gestační věk''' – věk od početí
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">Plod má vrozenou schopnost reagovat různým způsobem na různé podněty (změna polohy, sluchové a tektilně-kinestetické podněty). Chová se tak, aby na něj mohly působit především pro něh vhodné podněty (hledá co nejvíce vyhovující polohu). Je vybaven vrozenou schopností reagovat specif. způsobem na nové a neznámé podněty (tj. orientačně pátracím reflexem), zvláště pak ve 3. trimestru.</div></li>
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">Plod je schopen nejjednodušších forem učení - vytváří si zkušenost, učí se rozlišovat a reagovat různým způsobem. Odlišnou aktivitu vyvolávají noví či intenzivní podněty. Výsledkem této zkušenosti je bazální pocit bezpečí, jehož rozvoj po narození pokračuje především ve vazbě na matku. Reakce na hudbu, převzetí spánk. rytmu matky i po narození.</div></li>
+
'''1. fáze blastémová, období ova''': 1-2 týdny od oplodnění, hyperplastické období, dělení a množení buněk
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">Chování je individuálně typické, jeho znaky přetrvávají i po narození jako typ temperamentu (rychlost, intenzita aktivity plodu).</div></li>
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">důležité - spojení s mateř. organismem. Placenta. Změna v organismu matky se přenáší na dítě (intenz. emoční reakce matky, plod může trpět stresem matky). Děje se tak pomocí metabolických, např. hormonálních, změn v krvi procházející placentou a je hlavním komun. kanálem mezi matkou a dítětem. Další možnosti komunikace - pohybové a tlakové změny, zvukové podněty atd. Plod slyší zvuky z vnějšího i vnitřního prostředí, modifikované amniovou tekutinou, v níž žije. Mohou se jevit trochu jinak než pozdějí, kdy je zvuk přenášen vzduchem.</div></li>
+
'''2. fáze embrya – zárodku''': do 8 týdnů, diferenciace základních tělesných orgánů (organogeneze)
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">3. měsíc: reakce na dotek v okolé nosu a úst, sací pohyby, na podráždění svírá prsty, pohyb hlavičkou, rukama i trupem.</div></li>
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">4. měsíc: střídavý pohyb rukama či nohama, reakce na dotek kdekoli na pokožce, otvírá a zavírá ústa, pohybuje jazykem, umí měnit výraz tváře, reaguje jen v oblasti podráždění (oční víčka), vytváření základních refelexů.</div></li>
+
'''3. fáze fetální''' '''– období plodu''': od 8 týdnů do porodu, hypertrofické období
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">5. měsíc: reakce na tlak, vnímání zvukových podnětů (tlukot matčina srdce), rozlišuje základní chutě. Pohyblivost výraznější, ind. rozdíly ve frekvenci a intenzitě pohybů. mezi 4. a 6. měsícem migrují mozk. buňky do urč. oblastí mozk. kůry a podkoří - při narušení časového programu migrace nebo přesnosti lokalizace má za následek pozdější potíže zrání ši integrace jednotl. procesů, jako např. u dyslektiků).</div></li>
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">6. měsíc: pohyby končetin intenzivnější, pohyb. reakce stále reflexní a nekoordinované; zkušenost se projevuje v různé intenzitě pohybu jako reakce na rozmanité, např. akustické podněty.</div></li>
+
&nbsp;
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">7. -9. měsíc: kompetence se diferencují, plod se připravuje na další životní fázi, zralost je již taková, aby přežil případné předčasné narození.</div></li>
+
 
 +
*od dokončeného 6. měsíce (od 28. týdne) – možnost záchrany předčasně narozeného plodu (od 500g) – longitudinální výzkum ÚPMD-Praha, Podolí
 +
*u extrémně nevyzrálých dětí lékaři zvažují, zda dítě zachránit či ne (píše o tom MUDr. Lumír Kantor)
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
= '''Organogeneze a noxa (teratogenní účinky)''' =
 +
 
 +
*nebezpečí poškození embrya: vedlejší účinky léků (contergan 1959-62), infekční onemocnění, alkohol (FAS), nikotin a jiné drogy
 +
*lze odhadnout, ve kterém období došlo ke vzniku vad:<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>malformace očí – 3. – 7. týden</li>
 +
<li>rozštěp rtů – 5. – 6. týden</li>
 +
<li>těžké srdeční vady – kolem 5. týdne</li>
 +
<li>srůsty prstů – 6. – 10. týden</li>
 +
<li>jiné malformace končetin – 4. – 7. týden</li>
 +
</ul><li>mozek má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního i fetálního vývoje -> může být poškozen kdykoliv od druhého týdne</li>
 +
<li>'''FAS (Fetální alkoholový syndrom)'''<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>objevil Johns (USA)</li>
 +
<li>v ČR '''R. Tichá''' – KÚ Olomouc</li>
 +
<li>typické znaky v&nbsp;obličeji, mentální retardace, vnitřní orgánové poškození – srdce, ledviny</li>
 +
<li>1 ze 750 narozených dětí (USA)</li>
 +
<li>'''FAE (Fetal Alkohol Efekt)''' – lehčí poškození než FAS</li>
 +
</ul></li>
 +
<li>'''nikotin''' – riziko předčasného porodu vyšší až 2 - 4x, nízká porodní hmotnost, hypotrofické (malinké) děti</li>
 +
<li>'''marihuana''' – růstová retardace plodu (jinak zatím nebyly prokázány žádné dramatické následky užívání)</li>
 +
<li>'''tvrdé drogy''' obecně<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>'''novorozenecký abstinenční syndrom''' (třes, zvýšený svalový tonus, vysoko postavený hlas při křiku)</li>
 +
<li>3 – 7x častější předčasný porod, nízká porodní hmotnost, nezralost, zvýšená dráždivost, problémy s&nbsp;krmením, spánkem, zahlenění, pocení</li>
 +
</ul></li>
 +
<li>'''heroin''' – mentální retardace, mikrocefalie (malá hlavička), epileptický syndrom</li>
 +
<li>'''kokain''' – malformace, neurologické problémy</li>
 
</ul>
 
</ul>
  
Význam prenatálního vývoje:
+
&nbsp;
<ul style="line-height: 19.2000007629395px; list-style: square outside url(http://psychology.inthemind.eu/lib/tpl/vector/static/3rd/vector/bullet-icon.png); margin: 0.3em 0px 1em 1.5em; padding-right: 0px; padding-left: 0px; color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 12.8000001907349px;">
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">vytváří předpoklad pro další, postnatální vývojové změny</div></li>
+
= '''Nové výzkumné poznatky – University of Leicester''' =
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">prenatální vývoj přechází plynule do postnatální fáze</div></li>
+
 
<li><div class="li" style="margin: 0px; padding: 0px;">interakce matky a plodu začíná již v prenatální fázi. T. Verny rozlišuje 3 druhy komunikace mezi matkou a plodem:</div></li>
+
*dřívější předpoklad: porodní asfyxie (přidušení) je hlavní příčinou neurologického postižení (DMO – dětská mozková obrna)<ul style="list-style-type: circle;">
 +
<li>ale u narozených v&nbsp;termínu jen 8 – 10% případů DMO souvisí s&nbsp;asfyxií</li>
 +
</ul><li>většina neurol. postižení je zapříčiněna komplikacemi dlouho před porodem – při vývoji plodu</li>
 
</ul>
 
</ul>
  
a) fyziologický způsob komunikace - zprostředkovává krev procházející placentou, v ní např.krevní cukr či adrenalin; stres. prožitky stimulují určité fyziol. reakce, může dojít až k přetížení organismu plodu.
+
&nbsp;
 +
 
 +
= '''Nový obor – prenatální psychologie''' =
 +
 
 +
*plod je aktivní, reaguje na své prostředí, komunikuje s&nbsp;ním
 +
*'''G. H. Graber, 1971 Vídeň''' - založena společnost pro prenatální psychologii
 +
*'''Thomas Verny, 1983 Toronto''' – 1. mezinárodní kongres (kniha '''''„Skrytý život nenarozeného dítěte“,'''''1981)
 +
*'''P. Fedor Freybergh''' (Švéd) – '''''„Encounter with the unborn“'''''
 +
*'''Journal of Prental and Perinatal Psychology and Health'''
 +
 
 +
= '''Závěr''' =
 +
 
 +
== '''Co víme''' ==
 +
 
 +
*psychický stav matky -> základy psychiky dítěte (biochemická cesta) – úzkost, stres, kladné emoce
 +
*rodičovské postoje se utvářejí už od dětství, jsou ovlivněné tím, s&nbsp;jakým partnerem žena přivádí dítě na svět, připravenost na dítě (dítě plánované, chtěné, nechtěné)
 +
 
 +
'''Dytrych, Matějček, Schüller: ''„Nechtěné děti“'' (1975)'''
  
b) smyslová komunikace (dle Vernyho behaviorální) - reakce na smysl. podněty - masírování břicha, změna polohy, matčin hlas, reakce pohybovou aktivitou.
+
== '''O čem spekulujeme''' ==
  
c) emoční a racionální postoj matky k plodu - matka přemýšlí o dítěti, prožívá jeho existenci, koncentrace pozornosti, relaxační systémy - ovlivnění i plodu. Nechtěné děti bývají častěji potraceny než děti chtěné (negativní informace plodu, nejsou standardní reakce na jeho signály (Verny: tzv. komunikace prostřednictvím sympatiku- působení emočního vztahu k dítěti). Tato interpretace významu tohoto komunikačního mechanismu je odlišná od naší
+
*prostřednictvím změněných stavů vědomí se při věkové regresi můžeme dostat až do doby prenatální (hypnóza, holotropní dýchání, psychedelické drogy)
 +
*psychopatologické stavy dospělých mají souvislost s&nbsp;obtížemi při porodu (klaustrofobie, agorafobie)
  
3) Vazba, která se rozvíjí mezi matkou a dítětem po narození, je pokračováním vztahu vytvořeného v prenatálním období - přijetí novorozence je dáno průběhem těhotenství a spoluvytvářeno chováním plodu.
+
'''E. RheinWaldová: ''„Rodičovství není pro každého“'' (1993)'''

Aktuální verze z 16. 5. 2015, 17:00

  • zájem psychologů od 70. let 20. století
  • profesionální zájem rovněž genetici, embryologové, gynekologové, porodníci, neonatologové
  • staré názory na těhotenství: pasivní období, „čekání na dítě“, plod jako nevyvinutá, ne zcela lidská bytost
  • prenatálnímu období je dnes přikládán velký význam

Matějček, Langmeier: Počátky našeho duševního života (1986) – tato kniha není dodnes překonána v tom, že přinesla poznatky ve velmi kondenzované podobě, s fotografiemi apod.

 

Možnosti výzkumu[editovat]

  • dříve omezené z důvodů zdravotních a etických
  • při operativním odebrání plodu – mimoděložní těhotenství – život ohrožující, proto musí být operativně těhotenství ukončeno
  • pozorování nedonošených dětí
  • využití moderní techniky k registraci spontánních aktivit: nitroděložní fotografie (první Lennart Nilsson), ultrazvuk, kardiotokograf (záznam činnosti srdce plodu), fetální EEG (mozková aktivita)

 

Přehled fází prenatálního (antenatálního) vývoje[editovat]

  • 280 dní =  10 lunárních = 9 kalendářních měsíců = 40 týdnů
  • gestační věk – věk od početí

1. fáze blastémová, období ova: 1-2 týdny od oplodnění, hyperplastické období, dělení a množení buněk

2. fáze embrya – zárodku: do 8 týdnů, diferenciace základních tělesných orgánů (organogeneze)

3. fáze fetální – období plodu: od 8 týdnů do porodu, hypertrofické období

 

  • od dokončeného 6. měsíce (od 28. týdne) – možnost záchrany předčasně narozeného plodu (od 500g) – longitudinální výzkum ÚPMD-Praha, Podolí
  • u extrémně nevyzrálých dětí lékaři zvažují, zda dítě zachránit či ne (píše o tom MUDr. Lumír Kantor)

 

Organogeneze a noxa (teratogenní účinky)[editovat]

  • nebezpečí poškození embrya: vedlejší účinky léků (contergan 1959-62), infekční onemocnění, alkohol (FAS), nikotin a jiné drogy
  • lze odhadnout, ve kterém období došlo ke vzniku vad:
    • malformace očí – 3. – 7. týden
    • rozštěp rtů – 5. – 6. týden
    • těžké srdeční vady – kolem 5. týdne
    • srůsty prstů – 6. – 10. týden
    • jiné malformace končetin – 4. – 7. týden
  • mozek má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního i fetálního vývoje -> může být poškozen kdykoliv od druhého týdne
  • FAS (Fetální alkoholový syndrom)
    • objevil Johns (USA)
    • v ČR R. Tichá – KÚ Olomouc
    • typické znaky v obličeji, mentální retardace, vnitřní orgánové poškození – srdce, ledviny
    • 1 ze 750 narozených dětí (USA)
    • FAE (Fetal Alkohol Efekt) – lehčí poškození než FAS
  • nikotin – riziko předčasného porodu vyšší až 2 - 4x, nízká porodní hmotnost, hypotrofické (malinké) děti
  • marihuana – růstová retardace plodu (jinak zatím nebyly prokázány žádné dramatické následky užívání)
  • tvrdé drogy obecně
    • novorozenecký abstinenční syndrom (třes, zvýšený svalový tonus, vysoko postavený hlas při křiku)
    • 3 – 7x častější předčasný porod, nízká porodní hmotnost, nezralost, zvýšená dráždivost, problémy s krmením, spánkem, zahlenění, pocení
  • heroin – mentální retardace, mikrocefalie (malá hlavička), epileptický syndrom
  • kokain – malformace, neurologické problémy
  • </ul>

     

    Nové výzkumné poznatky – University of Leicester[editovat]

    • dřívější předpoklad: porodní asfyxie (přidušení) je hlavní příčinou neurologického postižení (DMO – dětská mozková obrna)
      • ale u narozených v termínu jen 8 – 10% případů DMO souvisí s asfyxií
    • většina neurol. postižení je zapříčiněna komplikacemi dlouho před porodem – při vývoji plodu
    • </ul>

       

      Nový obor – prenatální psychologie[editovat]

      • plod je aktivní, reaguje na své prostředí, komunikuje s ním
      • G. H. Graber, 1971 Vídeň - založena společnost pro prenatální psychologii
      • Thomas Verny, 1983 Toronto – 1. mezinárodní kongres (kniha „Skrytý život nenarozeného dítěte“,1981)
      • P. Fedor Freybergh (Švéd) – „Encounter with the unborn“
      • Journal of Prental and Perinatal Psychology and Health

      Závěr[editovat]

      Co víme[editovat]

      • psychický stav matky -> základy psychiky dítěte (biochemická cesta) – úzkost, stres, kladné emoce
      • rodičovské postoje se utvářejí už od dětství, jsou ovlivněné tím, s jakým partnerem žena přivádí dítě na svět, připravenost na dítě (dítě plánované, chtěné, nechtěné)

      Dytrych, Matějček, Schüller: „Nechtěné děti“ (1975)

      O čem spekulujeme[editovat]

      • prostřednictvím změněných stavů vědomí se při věkové regresi můžeme dostat až do doby prenatální (hypnóza, holotropní dýchání, psychedelické drogy)
      • psychopatologické stavy dospělých mají souvislost s obtížemi při porodu (klaustrofobie, agorafobie)

      E. RheinWaldová: „Rodičovství není pro každého“ (1993)