Teorie a periodizace vývoje

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání

Teorie vývoje[editovat]

Přehled teorií vývoje

  1. Teorie endogenistické, biologizující
    1. racionalistické, růstové
    2. iracionalistické
  2. Teorie exogenistické, sociologizující
  3. Teorie interakcionistické, syntetizující

Endogenistické teorie[editovat]

Racionalistické teorie[editovat]

  • filosofická tradice nativismu, objektivního idealismu (Platon, Descartes, Leibnitz)
  • dítě se rodí ve své přirozenost jako dobré, nechat jej volně růst (výchovná filosofie – Komenský, Rousseau)
  • Arnold Gessel
    • pozorování kojenců - pozorování růstu, zrání – maturace zejména motorického vývoje kojenců (zákonitosti) → dodnes platí
    • vývoj člověka jde zevnitř

Iracionalistické teorie[editovat]

  • opět předpoklad něčeho vrozeného, ale teorie jsou spekulativní, fatalistické
  • psychoanalýza – S. Freud → pět stádií psychosexuálního vývoje
    • orální stadium (do 1 roku)
    • anální stadium (do 3 let)
    • falická stadium (do 6 let)
    • stadium latence (do 11 let)
    • genitální stadium (od dospívání)
  • problém Freuda – nechápe vývoj jako celoživotní proces; dnes se jeho koncept nepoužívá
  • podle Matějčka:
    • i ve stadiu latence se dějí velmi významné věci – přijetí vlastní sexuální role!, projevení specificky lidského chování k dítěti

Exogenistické teorie[editovat]

  • rozhodující význam pro vývoj osobnosti má zkušenost a vnější faktory
  • extrémní podoba = behaviorismusJ. Watson
  • psychologie redukována na zvnějšku pozorovatelné chování
  • nedoceněná vlastní aktivita člověka a jeho prožívání
  • v nových teoriích je věnována pozornost prostředí, ale vyváženě

Syntetizující teorie[editovat]

  • všechny typy vlivů jsou vzájemně propojené (v interakci)
  • vliv systémového přístupu - tzn. uvažování v souvislostech (např. problémové dítě → zaměřím se i na rodinu – pokud to dítě není léčeno v kontextu rodiny, léčba nemá smysl)
  • biodromální psychologie, Josef Koščo, 1968
    • vývoj jako celoživotní proces
  • psychologie životní cesty
  • idiografická či monotetická orientace
    • idiografická – popis vývoje jedince, např. případová studie
    • nomotetická – obecný popis zákonitostí vývoje, které platí obecně
  • zahraniční obdoba: life-span psychology

Další známé koncepce vývoje[editovat]

E. Erikson – psychosociální vývoj[editovat]

E. Erikson (1902-1982) - ústředním tématem je utváření osobní identity, které úzce souvisí s vývojem ego, než se objeví zralé ego, musí člověk získat přiměřený pocit identity, struktura vývoje osobnosti se děje v osmi stádiích, každé stádium je popsáno v podobě psychologické krize, která obsahuje dva konfliktní póly - možnost růstu a prvky ohrožení, růst nastává tehdy, když je konflikt dostatečně vyřešen, jeho vyřešení přináší pro ego novou sílu, již Erikson nazývá ctnost, pokud není problém vyřešen, duševní vývoj jedince stagnuje, řešením je návrat až k bodu, kdy došlo k negativnímu řešení, řešení konfliktu a následné vytvoření chybějící ctnosti

  • Princip epigenetický
  • osm věků člověka
    1. důvěra proti nedůvěře (kojenec) - (potrava, spánek a vyměšování) ctností je naděje
    2. autonomie proti studu a pochybám (batole) - (chůze a mluvení, vyměšování) ctností je vůle
    3. iniciativa proti vině (předškolák) - (hra a další aktivity) ctností je účelnost
    4. výkonnost proti méněcennosti (ml. šk.) - (produktivní činnost) ctností je kompetence
    5. identita proti zmatení rolí (dospívání) - (období dospívání) ctností je věrnost zvolenému povolání či životní
    6. intimita proti osamělosti (raná dosp.) - (intimita je zdravým spojením vlastní identity s identitou druhého beze strachu, že člověk ztratí svou vlastní identitu, intimita může být vyjádřena sexuálně) ctností je láska
    7. generativita proti stagnaci (střed. dosp.) - (lidé vytvářejí něco hodnotného společnosti - děti, hmotné statky, umělecká díla, tvůrčí myšlenky) ctností je pečování, ochota přispět společnosti
    8. integrita proti zoufalství (stáří) - (ohlédnutí ve stáří na svůj život s pocitem dobře vykonaného díla,nebát se smrti  - pocit zoufalství) ctností je moudrost
  • dnes víme, že neuspokojení určitých potřeb v raném dětství je do značné míry napravitelné

Jean Piaget – kognitivní vývoj[editovat]

  • asimilace – akomodace
  • 5 stadií
    • senzorimotorická inteligence (do 2 let)
    • předpojmové a symbolické myšlení (do 4 let)
    • názorné myšlení (do 7/8 let)
    • stádium konkrétních operací (do 11/12 let) – ne hned se vstupem do školy!
    • stádium formálních operací (od dospívání)

Lawrence Kohlberg (1927 - 1987) - morální vývoj[editovat]

  • Vytvořil koncepci morálního vývoje, v níž je patrný vliv Piagetovy koncepce kognitivního vývoje
  • 3 stádia
    • Prekonvenční (naivní) morálky (0-6let) nezná normy a pravidla, nápodoba, ztotožnění, instrumentální (naivní) hédonismus- dítě jedná takovým způsobem, za který očekává odměnu, snaží se vyhnout trestu, Dobro je představováno výrokem "co z toho mám já?" 
    • Konvenční morálky (školní věk): přijalo určité konvence, normy (interiorizace):„Nesmím.“ „To bych neměl.“, dítě vybírá si vzory – syntetická forma ideálu, selektivnost (něco si vezme od učitele, něco od rodičů) sílí konformita 
    • Postkonvenční morálka (období puberty/adolescence) charakter – regulátorem chování - sebevýchova, mravní perfekcionismus- chceme, aby se dodržovala pravidla

Periodizace vývoje – obecné otázky[editovat]

  • zastánci vývoje jako plynulého procesu odmítají členění do stadií X názor, že vývoj probíhá ve fázích, ale nevíme, zda jsou obecné fáze nebo jen dílčí (např. v kognitivní oblasti)
  • problémem je stanovení hranic jednotlivých období (různá kritéria – biologická, sociální)
  • odlišnosti v anglosaském pojetí – zde adolescence již od 11 let, u nás od 15 let
  • příklad starých periodizací vývoje
    • např. za doby J. A. Komenského byla snaha vývoj, zejména dětství, rozčlenit
      • děvčata se nebrala v úvahu, sedělo to jen na chlapce
      • násobky šesti
    • ve výše postavených rodinách
      • do sedmi u matky
      • do čtrnácti jako páže např. u dvorní dámy
      • do 21 jako panoš u rytíře – učil se rytířským ctnostem

Závěr [editovat]

  • neexistuje jednotná a jednoznačně přijímaná teorie ani periodizace vývoje, ale víme, že v ontogenezi jsou:
    • kratší časové úseky, nahromadění vývojových změn (uzlové body, přechody)
    • delší časové úseky (období, stadia, etapy, stupně), kdy jsou vývojové změny méně zřetelné
    • jednotlivé změny za sebou následují v určitém pořadí