UNPSD - Úvod do neuropsychologie

Z Psychology
Přejít na: navigace, hledání

Okruhy otázek - anatomie[editovat]

1)Fc a stavba nervové buňky, synapse, stavba, fc, neurotransmitery

2) CNS- mozek, nebude mícha, nebudou periferní nervy

-a. Vyšetřovací metody

-b. toxické látky, farmakologie- psychofarmaka- rozdělení, indikace, délka užití

-c. elektrokonvulze

-d. Psychoterapie- jen povrchně

7) Smyslové funkce

1)Neuron

- organely- podívat se, není nutno se učit

- stavba, přenos vzruchu, potenciály

Klidový potenciál

V klidu je membrána neuronu polarizovaná- na povrchu venku +, uvnitř –( na výběžku). NA+/K+ /ATP pumpa

Na+- sodík ven, K+dovnitř- v klidu neustálý proces. Když je uvnitř hodně, přirozeně odchází K+ dle svého spádového radientu.

V napětí- akční potenciál

1.Otevření rychlých Na+ kanálů- Na+ jde dovnitř( rychle se otevřou a zavřou)

2.Pomalé K+ kanály- pomalu se otevírají a pomalu se zavírají- K+ půjde ven a odejde ho více

Na konci procesu je na povrchu membrány výraznější kladný náboj než v klidovém stavu.

Depolarizace                                                              Transpolarizace





Repolarizace





Klidový potenciál (60-90 mV) hyperpolarizace

Spojitá stupňovitá odpověď – receptorový potenciál

-důležitý pro vznik AP- sčítání potenciálů z prahové úrovně

Mediátory

Neurotransmitery

-receptor, 1 mediátor může reagovat s různými receptory

Neuromodulátory

Růstové faktory

Rozdělení neurotransmiterů[editovat | editovat zdroj]

1.aminokyseliny (kyselina glutamová, GABA, kyselina asparagová a glycin)

2.monoaminy (norepinefrin, dopamin a serotonin) a acetylcholin.

3.peptidy (vasopresin, somatostatin, neurotensin, atd.)

Vždy působí směs

GABA- tlumivý mediátor

Kyselina gama-aminomáselná (kyselina γ-aminomáselná, GABA) je hlavní inhibiční neurotransmiter v centrálním nervovém systému savců. Hraje důležitou roli při regulaci excitability neuronů v CNS. U člověka je GABA přímo odpovědná za regulaci svalového tonu. U hmyzu GABA působí jen na excitatorní nervové receptory. Přestože jde technicky o aminokyselinu, ve vědeckých a lékařských kruzích se o ní takto hovoří zřídka, protože termín "aminokyselina" (použitý bez kvalifikátoru) označuje alfa-aminokyselinu, kterou GABA není, a ani není součástí bílkovin. Při spastické diplegii u člověka je narušena absorpce GABA, což vede k hypertonii svalů řízených příslušnými nervy.

Noradrenalin

-excitační

Noradrenalin je mediátorem vegetativních vláken postgangliových sympatických s výjimkou cév, kosterních svalů a potních žláz, mozečku, epifýzy a hypotalamu. Je syntetizován z aminokyselin fenylalaninu a tyrozinu. Důležitým mezistupněm syntézy je L-dopa a dopamin. Navázáním na receptor se rozkládá a inihibitorem rozkladu je katechol-O-methyltransferáza (COMT) a mohou být zpětně resorbovány do postsynaptického zakončení nebo odbourány monoaminooxidázou (MAO). Po odbourání jdou do krve. Receptory jsou typu α1, α2 a β1 β2, přičemž beta mají větší afinitu k adrenalinu.

Dopamin

Dopamin je chemická látka ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku obratlovců, ale i v nervové soustavě většiny bezobratlých živočichů.[1] Dopamin funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem Parkinsonovy choroby, jiné poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti se vznikem schizofrenie.[2]

Dopamin funguje také jako neurohormon, jako takový je vytvářen v hypotalamu a označuje se tam též jako prolaktin inhibující hormon (PIH), v malém množství ho tvoří také dřeň nadledvinek.

-motorika, integrace, součást sytému odměny- pocity uspokojení, slasti( pohyb, sex, pozitivní vztahy, alkohol, jídlo, drogy- vymrští dopaminový sy vysoko nahoru, ale následuje pokles. Při opakování vzestup je menší a pokles větší- vyšší dávka drogy)

Serotonin(5HT)

-vnímání bolesti, vznik nálady

Serotonin (5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT), je biologicky aktivní látka obsažená v krevních destičkách, v buňkách gastrointestinálního traktu a v menší míře i v centrálním nervovém systému. V čistém stavu je to bílá amorfní nebo krystalická látka. Obzvláštní význam má jako neurotransmiter (přenašeč nervových vzruchů), neboť ovlivňuje serotoninergní systém, tvořený soustavou neuronů v prodloužené míše, mostu, středním mozku a mezimozku. Tento systém si udržuje za normálního stavu optimální hladinu serotoninu vlastní syntézou z jeho biochemických prekurzorů (viz dále). Neurony se serotoninovými receptory se vyskytují také v limbickém systému a v některých částech mozkové kůry. V centrálním nervovém systému se serotonin účastní především procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Některé serotoninové receptory se mohou stát příčinou vzniku migrény, jiné ji naopak potlačují. Změny v jeho metabolismu mohou být odpovědné i za určité psychické poruchy; mj. mohou vyvolávat maniodepresivní psychózu, chorobnou úzkost aj.

Činnost serotoninergního systému souvisí s cyklem spánku a bdění, s příjmem potravy (ovlivňuje receptory chuti, pocity nevolnosti a nucení ke zvracení) i s některými stránkami citového života, například sexuality či agresivního chování.

Serotonin má také silný vliv na tonus svalů (jejich napětí), podporuje zejména kontrakce hladkého svalstva a krevní srážlivost. Proto hraje značnou roli při krvácivých poraněních, kdy zúžením cév (tzv. vazokonstrikční účinek) snižuje únik krve z těla.

Nedostatek serotoninu v krvi se dá upravit příjmem potravy, která jej obsahuje. Do neuronů se však z krevního řečiště nepřenáší, tam se dá jeho hladina zvýšit jen dodáním jeho prekurzorů. Vhodnými zdroji jsou některé druhy sýrů, obsahujících bílkoviny bohaté na L-tryptofan, mléčné výrobky všeobecně, maso, listová zelenina a celozrnné pečivo. Uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích) sice stimuluje alkohol a nikotin, avšak jen krátkodobě a s nežádoucími vedlejšími účinky.

Bylo také zjištěno, že na syntézu serotoninu v těle má velký vliv hladina světelného záření. Proto se jeho nedostatek projevuje zejména v zimě, kdy je méně slunečního záření a proto lidé častěji v tomto období trpí úzkostnými stavy, depresemi a jsou podráždění a útoční.

Zvýšená hladina serotoninu však vyvolává projevy předávkování, označované jako serotoninový syndrom.

Acetylcholin

- V rámci periferní nervové soustavy je jedním z mnoha neurotransmiterů ve vegetativním systému a jediným neurotransmiterem v somatickém systému. ACh přenáší vzruchy mezi presynaptickými vlákny sympatiku a parasympatiku a postsynaptickými vlákny parasympatiku.

V centrální nervové soustavě acetylcholin ovládá vylučování mnoha dalších neurotransmiterů (glutamát, glycin, dopamin). Má tedy mezi neuropřenašeči poměrně výlučnou roli a porucha acetylcholinových drah v mozku může vést až k rozpadu osobnosti, konkrétně způsobuje např. Alzheimerovu chorobu. Zajímavou a nebezpečnou roli má acetylcholin ve střevě, kde existují speciální acetylcholinové receptory, jež podporují buněčný růst (což může vést v patologických případech až k rakovinnému bujení).[1]

-souvisí s paměťovými stopami

Endogenní opiáty

-potencují účinek dopaminu, stejná struktura jako morfin, navozují pocit euforie, tlumí bolest

Endorfiny jsou opioidní polypeptidy, obsahující obvykle 16–31 aminokyselinových zbytků. Vznikají štěpením prekurzorové bílkoviny v mozku, pankreatu, placentě a pravděpodobně i v dalších tkáních. Podobně jako morfin a jemu příbuzné látky (proto také bývají nazývány endogenní morfiny) se váží na opioidní receptory v plazmatické membráně cílových buněk. Působí jako neurotransmitery a neuromodulátory. Mají modulační funkce centrální (spánek, nálada, analgezie) a periferní (endokrinní regulace).

Endorfin bývá také nazýván jako hormon štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování,sex). Také hraje důležitou roli v některých tělesných funkcích (při regulaci teploty). Je obsažen v mnoha potravinách, jako třeba v čokoládě, ale například i v určitých drogách.

Existují minimálně tři různé rodiny opiodních peptidů. Endorfiny jsou produktem genu kódujícího velký prekursorový peptid pro-opiomelanokortin (POMC).

Mnoho sportovců, zejména dálkových běžců, se při běhu setkává s nepříjemnými pocity – těžce dýchají, těžknou jim nohy, píchá je v boku nebo v prsou. Najednou – po určité době tělesné zátěže – však dojde ke změně a začnou se cítit dobře, pociťovat radost z běhu a zdá se jim, že by mohli běžet celý den. To popadli „druhý dech“, tzn. že se jim začal uvolňovat hormon endorfin.

1.cesta- Mediátor+receptor= aktivace cesty- ovlivnění iontových kanálů- změna potenciálů

2. cesta

G-protein- receptor je napojen na určitý protein. Mediátor se spojí s příslušným receptorem- aktivuje se G-protein- spustí kaskádu dějů- výsledkem je sekundární posel- ten ovlivní vznik terciálního posla- ten jde do jádra a ovlivní genetickou informaci a ovlivnění iontový tok- změna potenciálu.

Činnost neuronů ovlivňují genetiku- strukturální změna- má smysl aktivizovat mozkovou činnost( je důležité trénovat mozek).

3. cesta

Enzym- produkt změna

Stavba a funkce CNS se vzájemně ovlivňují.

Zrcadlové neurony

Zrcadlový neuron je neuron, který se aktivuje nejen když zvíře nebo člověk vykoná nějaký úkon, ale i když tento subjekt pozoruje stejný úkon u jiného zvířete nebo člověka.[1][2][3] Neuron tedy „zrcadlí“ reakci jiného neuronu, neboli se chová tak, jakoby sám pozorovatel daný úkon prováděl. Takovéto neurony byly přímým pozorováním zjištěny u primátů a u některých dalších skupin živočichů, např. u ptáků. U lidí bylo chování, které by mohlo být důsledkem přítomnosti zrcadlových neuronů, pozorováno v některých částech mozku.

Funkce zrcadlových neuronů zatím není zcela vyjasněná. Mohou být důležité pro pochopení činů ostatních lidí a pro učení nových dovedností pomocí imitace. Mezi tyto dovednosti by mohlo patřit např. osvojování jazyka.[4] Někteří vědci navrhli, že nesprávné fungování souboru zrcadlových neuronů může být příčinou některých duševních postižení, a to hlavně autismu.[5][6] Pro takováto tvrzení ale zatím neexistuje dostatek důkazů.[7]

Zrcadlové neurony byly poprvé popsány v roce 1992. Někteří vědci tento objev považují za jeden z nejvýznamnějších nedávných objevů v neurovědě. Mezi nimi je Vilayanur S. Ramachandran, který tvrdí, že mohou mít velký význam při imitaci a osvojování jazyka.[8] Navzdory vzrušení, které tyto objevy přinesly, ale dodnes neexistuje žádný přijatelný model toho, jakým způsobem zrcadlové neurony podporují kognitivní funkce.[7]

Kristina Šlajsová-dipl. Práce, Jihočeská univerzita

[file:///C:/Users/la057406/Downloads/Zrcadlové%20neurony_K_Šlajsová_DP.pdf Zrcadlové neurony_K_Šlajsová_DP.pdf]

Netýká se to pouze motoriky, ale také prožívání, emoce.

Význam pro učení, řeč, socializace, empatie

http://www.ted.com/talks/vs_ramachandran_the_neurons_that_shaped_civilization?language=cs

Vyšetřovací metody

EEG

Epilepsie

-primární, sekundární

Parciální záchvaty- motorické, senzitivní, psychomotorické- člověk koná běžnou aktivitu, ale mimo kontext

Generalizované- absence grand mal, zastavení se

Grand mal- aura, tonické křeče, hrozí zranění, bezvědomí, klonické křeče, následně vyčerpání

Status epilepticus

-mění psych. Prožívání

- téměř každý člověk zažije v životě epi záchvat

Membránové iontové kanály

Synapse

Reflex

-reflexní oblouk

- receptor-aferentní vlákno-centrum(synapse 1x a více)- eferentní centrum-efektor

Přepojení v centru

Monosynaptické r-1 synapse

Polysynptické r.- více synapsií

Šlachosvalové reflexy

-kompexně, oboustranně

Eureflexie- přírozená, v rámci rozmězí

Hyperreflexie- zvýšená reflexivita

Hyporeflexie- snížená reflexivita

Areflexie- úplné vymizení reflexu

NEUČIT

Bisynaptické reflexy[upraviteditovat zdroj]

Do dráhy tohoto reflexního oblouku je vložen interneuron, který má většinou povahu inhibičního interneuronu. Pro vyšetření myotatických reflexů potřebujeme neurologické kladívko. Při samotném vybavení reflexů si všímáme a hodnotíme charakter a intenzitu reflexní odpovědi. Intenzita odpovědi muže být snížená, nebo zvýšená proti normě. V takových případech hovoříme o hyporeflexii, nebo hyperreflexii. V některých případech není možno vybavit reflex vůbec, pak hovoříme o areflexii.

V rámci vyšetření reflexů na horní končetině se provádí testování reflexu bicipitového. Bicipitový reflex má centrum v míšním segmentu C4–C5. Reflex vybavujeme úderem neurologického kladívka na úponovou šlachu m. biceps brachii (lacertus fibrosus). Paže vyšetřovaného je přitom lehce flektována a opřena o předloktí vyšetřující osoby. Reflexní odpovědí na úder kladívka je flexe předloktí.

Jednotlivé reflexy[upraviteditovat zdroj]

Tricipitový reflex[upraviteditovat zdroj]

Tricipitový reflex, který má centrum v míšním segmentu C5–C7, vybavujeme úderem na šlachu m. triceps brachii těsně před olekranem. Vyšetřovaný má přitom končetinu flektovanou v lokti a opřenou bezvládně přes předloktí vyšetřujícího. Reflexní odpovědí je extenze předloktí vyšetřovaného.

Vyšetření na dolní končetině zahrnuje reflex patelární a reflex Achillovy šlachy.

Patelární reflex[upraviteditovat zdroj]

Centrum tohoto reflexu je míšní segment L2–L4. Pro vyšetření tohoto reflexu je důležité, aby vyšetřovaná dolní končetina vyšetřované osoby volně, bezvládně visela. Možno je použít končetinu visící z lehátka, či požádat vyšetřovaného aby si sedl s překřížením dolních končetin (nohu přes nohu). Reflex vyvoláme úderem neurologického kladívka na ligamentum patellae. Odpovědí na toto vyšetření by měla být extenze bérce.

Reflex Achillovy šlachy[upraviteditovat zdroj]

Pro tento reflex je centrum v míšním segmentu L5–S2. Pro tento reflex je potřeba, aby si vyšetřovaný klekl na židli (lehátko) tak aby se dotýkal jen kolenem a částí bérce a aby noha byla mimo židli. Reflexní odpověď vyvoláme poklepem na Achillovu šlachu. Výsledkem je extenze nohy.

Při vybavování všech těchto reflexů jsou vyšetřované končetiny v semiflexním postavení. Odpověď muže být rušena a tím i ovlivněna vědomými, ale i nevědomými změnami svalového tonu vyšetřovaného. Proto se dají použít takzvané zesilovací manévry, které odvrátí pozornost vyšetřované osoby. Při vyšetřování reflexů na dolních končetinách vyzveme vyšetřovaného, aby si před hrudníkem spojil ruce a táhnul je vší silou od sebe.

Exteroreceptivní reflexy[upraviteditovat zdroj]

Kožní citlivosti mají stejně jako proprioreceptivní reflexy segmentové uspořádání. Reflexní odpovědí na dráždění určité kožní oblasti na taktilní podnět je stah svalu, nebo celé svalové skupiny. Vyšetření se provádí nejčastěji na břišním svalstvu, kde odpovědí na dráždění kožních receptorů je stah svalových skupin.

Horní břišní kožní reflex[upraviteditovat zdroj]

Horní břišní kožní reflex má centrum v míšním segmentu Th7–Th9. Tento reflex vyvoláme drážděním kůže epigastria lehkým tahem hrotnatým předmětem od střední čáry laterálním směrem. Odpovědí na toto dráždění je stejnostranný stah břišního svalstva v epigastriu.

Střední břišní reflex[upraviteditovat zdroj]

Tento reflex má centrum v míšním segmentu Th9–Th10. Vyvolává se stejným způsobem jako horní břišní reflex. A stejně se také hodnotí odpověď.

Dolní břišní reflex[upraviteditovat zdroj]

Centrum je v míšním segmentu Th11–Th12. Vyvolání a odpověď je obdobná jako u horního břišního reflexu.

https://www.youtube.com/watch?v=9Fo4ccWe7IA

Mozek

Mozkový kmen-3 části, fc

Talamus-přepojovací ústředí, součást mezimozku

Hypotalamus- hlavní centrum řízení vnitřních fc, hormonální producent

Mozeček- motorické fc, rovnováha, cílení pohybu, řízení jemných motorických pohybů

Koncový mozek- laloky,

Pravá mozková polokoule-emoce, intuice,hudba,umění,fantazie,orientace

Levá polokoule- řečová centra, logické operace, automatismy,strategie, matematika,praktické tvoření,věda

Krabice a dráty- rozdíl mezi mužským a ženským mozkem

https://www.youtube.com/watch?v=SUmCRrKYwBQ

https://www.youtube.com/watch?v=fTPUhMdfvzw

https://www.youtube.com/watch?v=3IdwgmwB6yo

Mozkové laloky a jejich fc.

Asociační oblasti

-propojují, v každém mozkovém laloku

Nejvýše- asociační oblast prefrontálního laloku- prefrontální kůra

PK

-nejvyšší exekutivní fc, osobnostní charakteristiky, paměť,myšlení,plánování,motivace, pracovní paměť, pozornost,emoční prožívání, celková integrita osobnosti- největší rozdíl mezi lidmi v PK.

4 systémy

Dorsolaterální sy- zadní vnější- pracovní paměť,myšlení, plánování,motivace

Orbitofrontální sy- nad očnicemi- osobní charakteristiky, individualita

Mediální- střední rovina- emoční prožívání, vnitřní fc, reaktivita

Frontopolární- špička, komplexni řídící fc, směřování k cíli,utváření os.

Limbický sy

-Emoce,Paměť

Korové oblasti

-cingulární závit- gyrus cinguli

-parahipokampální závit-gyrus parahippocampalis

Podkorové oblasti

- A.amygdala

- vyhodnocuje info ze smyslů, mozku. Vyhodnotí-li potencionální nebezpečí, spustí poplachovou reakci

-emoční události ukládá do paměti

-při narození je téměř zralá- dítě si pamatuje od narození emoční situace, nerozumí jím, ale vnímá je

B. Hippocampus

- geneze dlouhodobé paměti(spánek-konsolidace paměti)- při poškození paměťové defekty

-začíná dozrávat kolem 3.roku života- nemáme vědomé vzpomínky pro dřívější dobu

Kontext ovlivňuje(hledání smyslu)

Smysly Thalamus Hypotalamus(ovlivnění horm. A ner.)

Čich. Kůra součástí thalamu

Tělo

Amygdala